Hlavní informace
rozdil-mezi-cr-a-finskem-dela-5-nejhorsich-ucitelu
Pavel Vošický, Nalejvárna, 1960, výřez. http://www.artforgood.cz

Rozdíl mezi ČR a Finskem dělá 5 % nejhorších učitelů

Každou noc přivážejí speciálně přizpůsobené cisterny novou várku lógru z pražských kaváren a restaurací do Karmelitské ulice na Malé straně. V rámci projektu „Evaluace a zvyšování kvality učitelů“, dotovaného z EU, byla u sídla ministerstva školství vytvořena zvláštní jímka, ve které jsou shromažďována tato zvlášť cenná „data“. Pracovníci analytického odboru ministerstva pak každé ráno tato data zpracovávají a snaží se z nich vyvěštit informace o stavu a vývoji kvality českých učitelů…

Přitažené za vlasy? Jistě, většina z toho je nesmysl. Neexistuje žádná jímka postavená z peněz EU, žádné speciálně upravené cisterny. Neexistuje však ani účinné sledování a hodnocení kvality práce učitelů, a to je hořká ingredience pravdy ve výše uvedené mystifikaci.

Jistě, máme tu Českou školní inspekci, která má za úkol hodnotit práci škol, a to zejména prostřednictvím hodnocení práce učitelů. O tom, jak takové hodnocení probíhá, kolují mezi učiteli tragikomické legendy. Soustředění se na správně vyplněné kolonky v třídní knize a podobně důležité „indikátory kvality“ nepřímo poukazuje na krutou realitu přístupu k hodnocení výsledků vzdělávání v ČR obecně: hodnotíme to, co se dobře kontroluje, ne to, co je podstatné. Takové hodnocení je ale nejen neupotřebitelné, ono vysloveně škodí, protože poskytuje zcela pokřivený obraz.

Česká republika doposud nemá žádný systém motivace a hodnocení učitelů. Kariérní řád, který je v současnosti připravován, má vejít v platnost v roce 2016. Počítá s tím, že rozčlení učitele do čtyř skupin dle jejich profesní kvality. Jenže: náběh celého systému bude trvat mnoho let a v jeho první fázi budou učitelé rozděleni do prvních dvou škatulek na základě jediného kritéria, jímž jsou odsloužené roky. Je pikantní, že už nyní panují mezi částí odborné veřejnosti pochybnosti o jeho funkčnosti v praxi. Přímo absurdní je, že pedagogické fakulty se od návrhu veřejně distancují…

Dlouhý úvod následuje krátká stať. ČR navštívil Eric A. Hanushek, ekonom z prestižní Stanford University a mezinárodně uznávaný guru v oblasti hodnocení výsledků vzdělávání. Teze z jeho dlouholetého výzkumu, které představil ve své přednášce na CERGE-EI, jsou jednoduché: učitel je klíčový faktor ovlivňující kvalitu vzdělávání na školách a v tomto ohledu nemá žádnou byť jen srovnatelnou konkurenci. A zároveň, kvalita učitelů není závislá na plošné úrovni jejich platů, není závislá na předchozím vzdělávání, není závislá na velikosti třídy. Profesor Hanushek je autorem metody měření přidané hodnoty učitelů (value-added assessment), založené na využití statistických dat z výsledků testů. Metoda sice vzbuzuje značné kontroverze i v USA, nicméně podle jejího autora je lepší měřit nějak než vůbec. A jak dokládá na příkladu Washington D.C., školského distriktu druhdy se ocitajícího na chvostu federálních žebříčků, pokrok iniciovaný hodnocením učitelů a efektivním řízením založeným na jeho výsledcích je těžko zpochybnitelný.

Co udělali tak převratného ve Washingtonu? Začali se soustředit na extrémy. Učitelé, kteří vykazují nadprůměrné výsledky své práce, jsou odměňováni podstatným navýšením platu. Učitelé, kteří naopak selhávají, jsou jednoduše vyhozeni. Podle Hanusheka je právě tohle dobrý recept, jak účinně zvýšit kvalitu vzdělávání na školách. Podle jeho analýzy by ČR stačilo zbavit se 5 % nejhorších učitelů, aby během dvaceti let dostihla Finsko. Science fiction? Tak trochu. Jak říká Hanushek, jeho predikce vychází z dat agregovaných na učitelstvu USA. Proč? Protože ČR žádná použitelná data nemá.

Nemá a asi dlouho mít nebude. Autor tohoto textu měl možnost dvouhodinového rozhovoru s profesorem Hanushekem, ale jeho pravomoc v rozhodování o systémových změnách je nulová. Nelze pochybovat, že stejnou možnost by měl i ministr školství, který takovou pravomoc má, kdyby o to projevil zájem. Žel, neprojevil. O schůzku mohl stejně dobře požádat i ministr financí, protože kvalita vzdělání je podle přesvědčivých závěrů Erica A. Hanusheka nejsilnějším prediktorem ekonomického růstu v dlouhodobém horizontu. Netečnost odpovědných vyvolává významné pochyby o tom, zda si můžeme o něčem takovém vůbec nechat zdát…

Autor pracuje pro společnost EDUin

 

Další informace

Glosy

  • Zeman uhodil na hlavičku

    „Všimněte si, jak jsem se sladce usmál pln radosti, že tento zákon neprošel, protože jsem řekl, že bych byl v konfliktu zájmů, neboť bych ho nemohl vetovat jako silný kuřák. A když neprošel, mám...

  • Nadija Savčenko se vrací domů

    Poslankyně Ukrajinského Parlamentu a důstojnice Ukrajinské armády Nadija Savčenko se vrací domů. Dnes (ve středu) v poledne v ruském městě Rostov na Donu přistálo letadlo ukrajinského prezidenta. Na palubě se...

  • Tři ve při

    Velení Islámského státu se v severní Sýrii dostává do obklíčení. Zároveň se ale jeho bojovníkům povedlo zasáhnout ruskou leteckou základnu na jihu. Prohrávají nebo postupují? Jak se v tom vyznat? O...

  • Miru mir aneb vždy po jejich

    K čemu jsou takzvané Minské dohody, které mezi Ukrajinou a Ruskem slavně prostředkovaly Německo s Francií? Během pondělka a úterka padlo na východě Ukrajiny 7 ukrajinských vojáků. Takzvaní proruští povstalci...

Další informace

Nový život výstav

    banner afg 205x330 II pritomnost def

Partneři:

fenomen casablanca logoudalostireflexerevolver-revuespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12