TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
sametove-protesty-v-armenii
Euforie z vítězství. Foto: Tereza Soušková

„Sametové“ protesty v Arménii

V pondělí 23. dubna na nátlak pokojných demonstrací rezignoval bývalý prezident Serž Sargsjan z funkce arménského premiéra. Po více než deseti dnech demonstrací, které držely zemi v dopravním ochromení, Arméni celou noc oslavovali velké vítězství, jež nazvali „sametovou revolucí“, a nyní hledí vstříc politickým změnám, které by měly zemi nasměřovat k demokratickému kurzu.

Na centrální Náměstí Republiky v Jerevanu 23. dubna večer mířili všichni. Jerevanské metro o jedné lince absolutně nestíhalo pokrývat provoz, ve vchodových dveřích museli stát policisté a zadržovat dav nadšených Arménů, kteří co chvíli křičeli hesla proti Sargsjanovi, zpívali nebo tleskali. Na náměstí ten večer stálo nejvíc lidí za celých 10 dní, kdy probíhaly demonstrace. Všude vládla euforie.

Odhady hovoří, že demonstrací se v posledních dnech účastnilo 100 až 150 tisíc lidí. Přitom zprvu se jevily jako nevýznamná mládežnická revolta. Několik desítek studentů si posedalo na přechody na hlavních třídách Jerevanu na protest proti zakonzervování země v rukou Serže Sargsjana. Arménská společnost dlouho snášela zdražování cen za základní potraviny a energie, špatné pracovní příležitosti zvláště pro mladé lidi a neradostné vyhlídky do budoucna. Pracovní migrace mužů v produktivním věku do Ruska je příběh, který zná každá arménská rodina. Na opačném pólu tu pak stojí vrstva lidí náležející k místní elitě, která díky kontaktům na bývalého prezidenta a jeho vládní garnituru, vystavuje na odiv svá drahá auta, výstavní vily, luxusní restaurace.

Ke studentům se brzy začali přidávat další lidé, takže na nejrušnější dopravní tepně hlavního města jste mohli potkat důchodkyni sedící na lavičce bránící v průjezdu nejnovějšímu mercedesu. Střety mezi demonstranty, kteří postupně zablokovali všechny ulice centra, a řidiči se mnohde vyhrotily do fyzického násilí. Samvel Aleksanjan, člen Republikánské strany a oligarcha, kterému patří sít několika značek supermarketů v Arménii, vyrazil s několika desítkami svých kumpánů rozhánět demonstranty vlastníma rukama. Policie stejně jako u většiny incidentů stála opodál a nezasahovala. Několik dní do „volby“ nového premiéra měla nařízenou nejvyšší opatrnost, a hlavně nedávat záminku k eskalaci protestů.

K vyhrocení situace skutečně došlo, a to když 16. dubna, den před volbou, policie obklopila parlament a silnice vedoucí k němu přehradila ostnatým drátem. Za dvojitou řadou speciálních jednotek se štíty bylo vidět vojenskou techniku a vodní děla. Odpoledne, když demonstranti zablokovali celé centrum a každou chvíli to vypadalo, že se vrhnou na parlament bez ohledu na jeho početnou ozbrojenou ochranu, se policie uchýlila k použití zvukových a dýmových granátů.

V den zvolení Serže Sargsjana premiérem přišly první krvavé střety s policí. Opoziční lídr a poslanec Nikol Pašinjan se se souhlasem policie pokusil dostat přes ostnatý drát do parlamentu, ale protože spolu s ním se snažili prorazit i jeho příznivci, policie jim v tom zabránila. Ve výsledku bylo zraněno 60 lidí včetně samotného Pašinjana. Sargsjan byl zvolen většinou poslanců, demonstranti na to reagovali pochody skrz město a dalšími blokádami ulic, nyní už po celém městě. Po Jerevanu se k blokádám přidala i další města včetně několika měst v neuznaném státu Republika Arcach / Náhorní Karabach. Lidé místo do práce chodili na demonstrace. Studenti blokovali své univerzity. Každá vládní budova byla obklíčena davem protestujících, kteří odmítali kohokoliv vpustit. Na autech, oknech, ve výlohách obchodů, ale i kočárcích visely nápisy „Odejdi Serži“. Arméni šli protestovat za lepší budoucnost své země. Proti oligarchům, kteří rozkradli kapitál země a zapříčinili, že teď není na důchody. Nezřídka zazněl názor, že pokud Serž odejde, spousta emigrantů se vrátí zpět. Populace Arménie je 2,5 milionů obyvatel a v zahraničí žije až 10 miliónů Arménů.

Opoziční lídr Nikol Pašinjan byl spolu s dalšími třemi poslanci zatčen o víkendu, což protesty jen umocnilo. Největší efekt měla událost z pondělního rána. Veteráni z „čtyřdenní války“, která proběhla mezi Arménií a Ázerbájdžánem v Náhorním Karabachu v roce 2016, vyšli k protestujícím. Utvořili mezi nimi a policí živou zeď, jelikož panovaly obavy, že policie použije proti demonstrantům násilí. Vojáci, zvláště ti, kteří bojovali v Karabachu, se mezi Armény těší velké úctě, a proto bylo jasné, že proti nim policie nezasáhne. O něco později se přidaly i dva řádné vojenské oddíly, které v uniformách přešly na stranu demonstrantů. Situace začala být vážná a všichni považovali za jisté, že policie začne rozhánět demonstrace násilím. Zatím si vystačila se zvukovými granáty a vodními děly. Ani to však demonstranty nevyhnalo z ulic. Všichni čekali, že zlom přijde v úterý 24. dubna na 103. výročí Arménské genocidy spáchané osmanskými Turky. Na tento den Arméni masivně chodí vzdát úctu k památníku obětem a mladí radikálové z Arménské revoluční federace pořádají pochody. Sargsjan si zřejmě uvědomil, že dosud pokojné demonstrace by zítra velmi pravděpodobně mohly přerůst v násilné střety, a zhruba v pět hodin odpoledne oznámil rezignaci. Byl to nejpřekvapivější čin za posledních několik let. Nikdo nevěřil, že by se to mohlo stát. Téměř okamžitě propukla celá země v nadšení.

Nikol Pašinjan byl spolu s ostatními zadrženými poslanci propuštěn a ihned zamířil na Náměstí Republiky, kde byl uvítán desítkami tisíc lidí. Za ohromného nadšení přednesl projev, v němž události označil za „sametovou revoluci“, jelikož protesty byly pokojné a nepropukly v krveprolití. Oznámil, že je to teprve začátek, jelikož odstoupení Sargsjana neznamená změnu politického kurzu. Vyčíslil, kolik miliard dolarů ukradli oligarchové, a předložil jejich jmenný seznam s požadavkem navrácení majetku arménským občanům. V čele Arménie by měl stát prozatímní premiér, který zemi dovede k předčasným svobodným volbám. Přes ohromnou euforii, která v celé zemi vládne, je vidět, že opozice nemá jasný program. Protesty vznikly spontánně, a jelikož se nikdo nenadál, že by mohly mít úspěch, nikdo se zatím nepřemýšlel, co dál. Jednání s vládou se ujal Pašinjan a jeho opoziční parlamentní strana Yelk. Funkci prozatímního premiéra nejspíše obsadí Karen Karapetjan, který post zastával před Sargsjanem. Na arménském politickém nebi stoupá nová hvězda – poslanec v maskáčovém tričku a kšiltovce. Co se stane se Seržem Sargsjanem je otázka. Ale ještě před pár dny nejobávanější muž země nemůže dnes ani vyjít na ulici pro chleba. 

Článek vznikl za podpory organizace NESEHNUTÍ, programu Cesty iniciativy a Ministerstva zahraničních věcí ČR. 

 28 4 2018 obr1

Náměstí Republiky. Foto: Tereza Soušková 

28 4 2018 obr2

Demonstranti před kordonem policistů. Foto: Tereza Soušková

 28 4 2018 obr3

Blokáda přechodu pro chodce. Foto: Tereza Soušková

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

Podporují nás:

                                       30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno              LOGO 4Home CZ RGB

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big