TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
z-dnesniho-vladnuti-nebude-skladat-ucty-nikdo
Hans Memling. Hell. 1485. Výřez. wikiart.org

Z dnešního vládnutí nebude skládat účty nikdo

Když člověk přemýšlí o současné politické situaci v České republice a vychází z názorů kritiků Andreje Babiše a jeho hnutí ANO, nevyhne se následující otázce. Co bude dál, jestliže Babiš a jeho soukmenovci ve zdánlivě funkčních kulisách demokratického zřízení (máme svobodně zvolený Senát, Poslaneckou sněmovnu i prezidenta) už získali nekontrolovatelnou moc?

Rozkladný proces stávajícího sytému totiž opět pokročil a úspěšně paralyzoval instituce, jakými jsou vláda a Poslanecká sněmovna. Ještě to sice není ideální situace pro bezproblémové prosazování zákonů šitých sobě na míru jako za předlistopadového režimu, avšak Babišův kabinet si už může dělat, co chce, a nikdo mu v tom nezabrání. K tomuto konstatování ospravedlňuje nález Ústavního soudu z roku 2010 o vládě bez důvěry. Mimo jiné v něm stojí tyto klíčové věty:

(…) nenese (vláda bez důvěry, pozn.) plnou ústavní zodpovědnost a nevystavuje se již hlavní sankci ze strany Poslanecké sněmovny, kterou je právě (další) vyslovení nedůvěry. Nepoužitelným je tudíž jeden z hlavních instrumentů systému brzd a protivah, které zajišťují vyvážené vztahy mezi mocemi a jejich vzájemnou kontrolu.

Přesně v této situaci se nacházíme od 16. ledna 2018, kdy Poslanecká sněmovna odmítla důvěru Babišově vládě. Důvody proč jsou známé a trestně stíhaného premiéra s jeho čapí kauzou netřeba rozpitvávat. Známý je rovněž fakt, že 24. ledna prezident Zeman přijal demisi kabinetu a zároveň Babiše pověřil jednáním o sestavení vlády nové. Jelikož Ústava jasně nespecifikuje, dokdy se tak musí stát, záleží proto pouze na libovůli prezidenta, jak dlouhý čas sestavovateli poskytne. Přesněji řečeno designovaný premiér by sice vládu sestavit měl, ale zároveň nemusí, pokud mu prezident vysloveně neuloží nějaký závazný termín. A je obecně známo, že současný prezident i premiér si zatím jdou na ruku.

Co to znamená v praxi? Vláda v demisi může vládnout třeba i čtyři roky. Tedy celé volební období. Sněmovna jí přitom nemůže v žádném více či méně diskutabilním případě vyslovit nedůvěru. To už se jednou stalo. V tomto směru drží v rukou důležité nástroje, tedy jmenování nového premiéra či vypsání nových voleb, pouze prezident. Ten ale prohlásil, že do toho prvního se moc nepohrne, a to druhé neudělá. Vznikla tím situace, za které vláda může provádět cokoliv a nemusí se ničeho obávat. Interpelacím poslanců ve Sněmovně se Babišovi ministři můžou klidně vysmát.

V jak závažném a zároveň bezprecedentním stavu jsme se ocitli, ukazuje probíhající jednání o koaličních partnerech ANO, především to s ČSSD. Jestliže by z jednání skutečně vzešla vláda, podle všeho by získala důvěru. A možná by vládla i několik měsíců. Babiš však není demokrat a z logiky svých mocenských zájmů bude tlačit na pilu, aby docílil toho, proč do politiky šel. Jednoduše řečeno ovládat a kontrolovat všechno podstatné, tak jak to dělal při budování Agrofertu. Jestliže sociální demokraté nejsou pouzí oportunisté a zbabělci, museli by z takové vlády dříve či později odstoupit. Oproti nynější patové situaci pak bude možné kabinet odvolat. (Samozřejmě za předpokladu, že k tomu vznikne patřičná shoda.) Co by ale nastalo potom? Ten samý stav jako nyní! Babiš by potom i na třetí pokus (v takovém případě ho jmenuje předseda Poslanecké sněmovny, čili jeho člověk z ANO Radek Vondráček) sestavil vládu, která by asi nedostala důvěru, a přesto by vládla. A co v případě, že se s ČSSD opět nedohodnou? Vláda bez důvěry bude vládnout dál a média, jež jí otevřeně nebo skrytě slouží, určitě zajistí, aby veřejnost nabyla dojmu, že chyba při jednáních nebyla na straně ANO, nýbrž jinde. Pokud tyto rošády někomu připomínají kvadraturu kruhu, není to náhoda.

V kritických článcích vůči současnému Babišovu kabinetu se často tvrdí, že v koalici potřebuje tradiční demokratickou stranu, aby byl přijatelný pro své evropské partnery a uchlácholil i váhající české stoupence své vlády. Co se týče Evropy, premiér v demisi byl jmenován do funkce 6. prosince 2017 a již 14. prosince se zúčastnil svého prvního summitu v Bruselu. Od té doby následovaly další. Byl přitom nějakým viditelným způsobem ostrakizován evropskými partnery za to, že vládne v tiché koalici s extremisty s SPD a KSČM? Nebyl. A pokud bude šikovně evropsky solidární, jako v případě aktuálního vyhoštění ruských diplomatů, nestane se tak ani v budoucnosti.

Co se týče české veřejnosti i těch váhajících, politika nadbíhání už také začala. Snížení cen jízdného pro studenty i seniory o 75 % ve vlacích je prvním výrazným krokem k tomu, jak se zalíbit a současně pacifikovat kritiky neuvěřitelného a v normální zemi neudržitelného způsobu vládnutí kabinetu bez důvěry. Bezpochyby lze očekávat další podobné kroky, ať už jednání se sociální demokracií dopadne jakkoliv. Koho pak bude zajímat, jestliže vláda vládne rádoby ve prospěch lidu?

Nedávné projevy nesouhlasu části české veřejnosti se Zemanovými výroky při inauguraci a s trestně stíhaným premiérem nejsou nezanedbatelné, avšak prvořadým zájmem by měl být fungující parlament. Tedy předčasné volby, jestliže by nekontrolovatelná vláda měla pokračovat. A to i s vědomím toho, že momentální průzkumy volebních preferencí nejsou pro tradiční strany příznivé. Ať Babiš a jeho souputníci mají většinu, nechť ale vládnou podle ústavních pravidel.

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

  • Spalovač trenýrek se mýlí

    Petr Havlík

    Společnost, kde „nejhlasitější“ formou komunikace je mlčení mlčící většiny, již není demokracií. Základním předpokladem plnohodnotné demokracie je totiž otevřený prostor pro svobodnou diskusi....

  • Červené trenky v Bílině

    Veronika Vendlová

    Úryvek z textu Veroniky Vendlové, členky iniciativy „Společně to dáme“. Jde o reportáž z protestu této iniciativy proti prezidentu Zemanovi v Bílině. Vybraný text je ze závěru článku, kdy jsou oponenti...

  • Tajemstvím smíření je vzpomínka

    Michal Kadleček

    Mohlo by se zdát, že zbytečně vytahuji věci zapomenuté, nebo dokonce promlčené. Jenže česká xenofobie, předsudky a komplexy stejně jako občasná nepodložená halasná namyšlenost a hysterické reakce...

  • Pomník Milady Horákové

    Redakce Přítomnosti

    V roce 2015 byl díky finanční pomoci Nadačního fondu Stránský odhalen na pražském Pětikostelním náměstí pomník Milady Horákové. V místech mezi Senátem a Poslaneckou sněmovnou připomíná boj proti totalitě....

  • Urážka státu do hlavy

    Martin Jan Stránský

    Vydavatel Přítomnosti Martin Jan Stránský komentuje pohoršení, které svým textem vzbudil v několika čtenářích, těmito slovy:  Moje poslední glosa,[1] která souvisela s první,[2] naštěstí splnila mé...

  • Pan Žáček je možná trochu cvok, ale je to cvok hezký!

    Jan Cigler

    Lidé si ovšem rozhodně nechtějí kazit dojem o konopí nějakými mozoly, když mohou lenošit s brčkem ve stínu věkovité lípy a smát se jako „normální šílenci“... I tak je pan Žáček inspirativní. Třeba...

  • Učešte mi uši

    David Bartoň

    V době, kdy je lidské slovo vzácné, mi zní až neuvěřitelně inspirativně, co pověděl A. Mitrofanovovi jeden z hrdých Rusů a nemnoha přátel naší země Viktor Fajnberg[1]: „Jste-li v bezvýchodné...

  • Lid může hýkat, konečně se zbavil elit

    Jaroslav Erik Frič

    Od své nominace (nevím, kým vůbec podané) na Cenu Magnesia Litera za mé „blogové“ psaní v loňském roce a která se předává pod egidou pro mne zcela nepřijatelných sponzorů, jsem se distancoval...

Podporují nás:

                                                      30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big