Hlavní informace
od-macrona-k-anne-de-kiev
Král Jindřich si bere Annu Kyjevskou. Chroniques de Saint-Denis, 1332-1350. výřez. Wikimedia Commons

Od Macrona k Anne de Kiev

Nedávná schůzka prezidentů Francie a Ruska ve Versailles byla velmi očekávanou událostí. Čekalo se na zajímavý diplomatický souboj mezi velezkušeným Vladimírem Putinem a mladým Emmanuelem Macronem. Soubouj se ale nekonal. Macron dal svému zkušenějšímu kolegovi diplomatickou lekci. Návštěva, která se konala v rámci 300-letého výročí cesty Petra I. do Paříže a tím i jakéhosi symbolického mezníků v diplomatických vztazích mezi Ruskem a Francií, ukázala, že otázek v těchto vztazích je dnes víc než odpovědí.

Putin jel do Paříže poprvé za pět let – především napravit vztahy s novým prezidentem Emannuelem Macronem, jelikož Rusko během nedávných voleb sázelo na Macronovu sokyni Marine Le Pen. A podle všecho nejenom sázelo ale také ji podporovalo všemi možnými způsoby – o snaze Kremlu zasahovat do průběhu prezidentských voleb ve Francii toho bylo řečeno už víc než dost. Pro francouzkého prezidenta bylo setkání s Putinem příležitostí ukázat, že je lídrem i pro ty Francouze, kteří jsou naladěny prorusky – a tudiž voliče Národní Fronty a Marine Le Pen. Emmanuel Macron byl od začátku v lepší pozici.

Po jednání, které probíhalo ve Versailles a trvalo tři hodiny oba státnici odpovídali na otázky novinářů. Rusko se během posledních několika let zapletlo do několika vojenských avantýr – a reakce civilizovaného světa na jeho akce je pro Kreml velmi důležitým tématem. V tomto smyslu Macron Putina určitě nepotěšil. „Jakékoliv použití chemických zbraní je pro nás překročením červené línie, po kterém bude následovat okamžitá reakce. Přinejmenším ze strany Francie“ – uzavřel Macron „syrskou otázku“.

Ukrajina byla jedním ze stěžejných témat jednání. „Chceme obnovit jednání v normandském formátu“ – hlásil Macron (postoj Ruska během posledního roku se dá shrnou do věty „taková jednání nemají smysl“). Prezident Francie přidal, že v případě eskalace konfliktu na ukrajinském Donbasu budou sankce vůči Rusku prohloubeny, čimž dal také jasně najevo, že nemá žádné iluze ohledně ruské (ne-)učasti ve válečném konfliktu na východě Ukrajiny.

Hned na to se Emmanuel Macron pustil do tématu potlačování lidských práv. „Připomněl jsem prezidentovi Putinovi, jak důležitou otázkou pro občanskou společnost jsou lidská práva. Mluvili jsme o utlačování LGBT v Čečně. ... Domluvili jsme se, že budeme situaci monitorovat společně“. Takové prohlášení samo o sobě je vůči Putinovi, který se v Rusku prezentuje jako zastánce „tradičních hodnot“ a buduje svojí říši na základě pravoslaví, dosti provokativním tahem. Aby toho nebylo málo, prvního LGBT běžence z Čečny Paříž přijala právě v den Putinovy návštěvy.

Vrcholem se ale stala Macronova reakce na otázku ruské novinářky, proč měli někteří ruští novináři problémy s akreditací v jeho štábu ještě během prezidentské kampaně. Putin se pousmál a Macron odpověděl: „Vždycky jsem měl vynikajicí vztahy se zahraničními novináři - dokud zůstávají novináři. ... Když mediální instituce šíří nepravdivé informace, už se nejedná o novináře. Jsou to orgány vlivu. Russia Today a Sputnik během této kampaně fungovaly jako orgány vlivu, které opakovaně šířily lží ohledně mě a mé kampaně. Proto jsem se rozhodl, že u nás nejsou vítány. ... Všechna média, včetně těch ruských, měla otevřený přístup k mé kampani. Je to velmi jednoduché – pravidla zůstávají stejná. Jednoduše – Russia Today a Sputnik se nechovaly jako média a novináři. Chovaly se jako orgány vlivu a lživé propagandy. Nic víc, nic míň.“. Putin se již neusmíval. Takhle tvrdě se obout do státních ruských médií, do kterých Rusko pod vedením Putina dává obří peníze – to si v přítomnosti ruského prezidenta snad ještě nikdo nedovolil.

Přecijen ale Putin na konci května ve Versailles slyšel i několik pro něho příjemných věcí. Zaprvé – Francie chce spolupracovat na boji proti terorismu. Pro Kreml je role partnera v takové válce velmi důležitá. Stejně tak i ujištění, že Paříž chce s Moskvou spolupracovat v rovině občanské společnosti. I když vzhledem k tomu, jak dnes vypadá občanská společnost v Rusku může takový Macronuv přislib vypadat tak trochu jak legrace. Putinovy snahy zaujmout tvrdší pozici po velmi přesvědčivém vystoupení Emmanuela Macrona vypadaly chabě. Francie je prý pod vlivem USA, sankce vůči Rusku nijak nepomůžou uklidnění situace na Donbasu, atd.. Tento souboj již ale měl jednoznačného vítěze.

Putinova návštěva měla ješte jednu dohru, a to v kontextu ukrajinsko-ruských vztahů. Konkrétně šlo o to, že během rozhovorů s Macronem se Putin vrhl na historická témata, a mimojiné prohlásil, že rusko-francouzské vztahy mají ve skutečnosti daleko hlubší tradici, jelikož ruská kněžna Anna byla i francouzskou panovnicí už v roce 1051. Toto tvrzení zní sice hezky, má ale jeden háček – kněžna Anna je i ve Francii známa jako Anne de Kiev, tedy Anna Kyjevská.

Putinovo tvrzení vyvolalo sarkastickou reakci na oficiálním twitterovém účtu Ukrajiny, která se logicky hlásí ke středověkému státu Kyjevské Rusi, jehož byl Kyjev hlavním městem a který se prostíral na většině území současné Ukrajiny. Ukrajina na twitteru připomněla, že v době, kdy kyjevská kněžna Anna již vládla ve Francii rostly na místě pozdější Moskvy jenom březové lesy. Západní média si následujicí výměny názorů na twitteru taky všimla a označila to za „tweetovou válku“. Ani v této „válce“ ale Kreml neuspěl.

Návštěva Paříže skončila pro všemohoucího vládce Kremlu dosti nečekaným fiaskem. Nedostal nic, kromě ostudné tiskové konference, která se proměnila na one man show Emmanuela Macrona. Politika, ke kterému upíná své nadějě mnoho evropanů. Svoji prezidentskou činnost na mezinárodní scéně zahájil velmi působivě.

 

Další informace

Glosy

  • Politická situace: Kolik je vlastně hodin?

    Jaký čas vlastně ukazuje politický orloj České republiky? Obvyklá odpověď zní: „Je za pět minut dvanáct“. Naposled s ní přišli aktivisté z „Milionu chvilek pro demokracii“. Není to nic...

  • 6. DODATEK ÚSTAVY ČESKÉ REPUBLIKY

    Předseda Ústavního soudu Rychetský oživil dosud zatím nepoužitý 6. dodatek Ústavy české republiky. Tento dodatek může být aktivován jen za určitého kritického vývojového stupně státního...

  • Komokřesťanství – komunistická verze křesťanství v Číně

    V zemi, kam se náš prezident „jezdí učit, jak stabilizovat společnost“, už zas „zítra znamená včera“. Komunisté po století krvavých represí dovolí vyznávání i jiných kultů a náboženství na území své...

  • Ďáblové ve SMEČKÁCH

    Papež nedávno vyhlásil, že Peklo neexistuje. Novopečení bezdomovci našli briskně dočasný azyl v Galerii Smečky v Praze na výstavě manželů Preclíkových. Zdeněk Preclík, sochař, jeden z posledních vládnoucích...

  • I stromy mají vztahy

    Kdybyste si v tyto dny vzali na procházku do lesa stetoskop a přiložili jej k jakémukoliv stromu, uslyšíte křehké, leč nepřetržité šumění. Po zimním spánku se totiž probouzejí i ti největší velikáni...

  • Nejsem srnka

    Nepřestává mě šokovat nepřítomnost svatých Evangelií v životě, myšlenkách a četbě zřejmě zdrcující většiny lidí. Co jiného najít? Co jiného hledat? Lidé „milují přírodu“, nadchýnají se Vesmírem a...

  • Demošky na Václaváku aneb vzpomínka na Láďu Kantora

    Víte, jaký je rozdíl mezi listopadem 89 a dubnem 2018? Tehdy jsme mohli svobodu získat a dnes ji můžeme ztratit! Dějinné zvraty, kterým se někdy až eufemisticky říká revoluce, mají vždy své výrazné...

  • Nejdůležitější vzkaz Miloše Formana

    V neděli ráno mi volala má „kdysi milovaná“ žena: „Honem si pusť televizi… je tam úžasný pořad o Formanovi!“. Televizi jsem si nepustil, protože jednak jsem měl rozdělanou práci, kterou jsem nemohl...

Další informace

Nový život výstav

    krizek

Podporují nás:

2018-01-30 Logo KJ font-numbers-colour

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big