Hlavní informace
v-obklopeni-nepratel
Ivan Bilibin, Ostrov Bujan, 1905. výřez. Wikimedia Commons.

V obklopení nepřátel

Ještě před nedávnem se zdálo, že je Západ ochoten vycházet Moskvě co nejvíc vstříc. USA spolupracovaly s Kremlem v Sýrii, v Evropě se čím dál víc mluvilo o zrušení ekonomických sankcí. Ted se ale naopak zdá, že se vztahy mezi Západem a Ruskem opět dostaly na bod mrazu. Problémy se na Kreml řítí se všech stran. Klíčovou zásluhu na tom má ale právě sám ruský prezident.

První z řady špatných zpráv přišla na konci září. Dva roky probíhající vyšetřování tragédie letounu MH17, který byl v červnu 2014 sestřelen nad územím ukrajinského Donbasu, dospělo k prvním závěrům. Mezinárodní komise konstatovala, že letadlo bylo sestřeleno nad územím, kontrolovaným proruskými separatisty. Samotný raketový systém byl dovezen z Ruska a hned po tom, to letadlo sestřelil, byl poslán zpátky do Ruska. V Kremlu reagovali jako obvykle – prý se jedná o protiruské spiknutí a komise byla zaujatá. Tím, že v Radě bezpečnosti OSN právě Rusko vetovalo rozhodnutí o ustanovení mezinárodního tribunálu, který by se případem MH17 zabýval, si ovšem moc nepomohlo.

Současně proběhla i rusko-americká roztržka kvůli Sýrii. Masivní bombardování města Aleppo armádou Bašára Asada za značné ruské podpory přinutilo USA odstoupit od spolupráce s Ruskem. Berlín označil aktivity Kremlu v Sýrii za vojenské zločiny.

Začátkem října se Vladimír Putin na konferenci v Moskvě najednou rozhodl přiznat zapojení ruské armády do konfliktu na Donbasu. „Potom jsme ale byli nuceni, a to musím zdůraznit, nuceni, bránit rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu, nuceni odpovědět na strádání lidí na Krymu tím, že je navrátíme Ruské federaci“ – prohlásil ruský prezident.

Těmito kroky Kreml fakticky donutil Západ přiznat očividné. Byla odhlasována i rezoluce, která uznala Moskvu odpovědnou za dění na Donbasu. Kreml byl vyzván k zajištění a ochraně lidských práv na území místních loutkových republik. Stejně tak byla opět oprášena otázka ekonomických sankcí – je zřejmé, že s ohledem na všechny této události si lze jen těžko představit, že by někdo zmírnění sankcí podpořil.

Stoupající znepokojení kolem ruských aktivit vyústilo i v diplomatická gesta – francouzský prezident Francois Hollande se kvůli ruským akcím v Sýrii odmítl sejít v Paříži s Vladimírem Putinem. Cesta ruského prezidenta byla zrušena. Francouzský ministr zahraničních věcí Jean-Marc Ayrault navíc dodal, že ruské akce v Aleppu by měl prošetřit mezinárodní soudní tribunál v Haagu.

Příznačné je, že se v „ruské otázce“ rozhýbala i Česká republika, která je dlouhodobě velmi loajální k Rusku. Senát PČR nedávno prohlásil, že „k nastolení klidu a implementaci minských dohod je nutné nastolit trvalé příměří, ukončit podporu povstalců z ruské strany a obnovit možnost kontroly společné ukrajinsko-ruské hranice ukrajinskými státními orgány“. Jestliže i Česká republika začíná podobně reagovat na vývoj v mezinárodních vztazích, bude pro Rusko opravdu čím dál těžší shánět v Evropě spojence.

Mezitím sází Putin na vítězství Donalda Trumpa v blížících se amerických prezidentských volbách. V případě vítězství demokratické kandidátky Hillary Clinton se vstřícnosti ze strany nové americké administrativy určitě nedočká.

Zdá se, že se Moskva pomalu ale jistě dostává do svého živlu. Do pozice, kdy je jedinečné a „vyvolené“ Rusko obklopeno západními nepřáteli. Politika Kremlu je čím dál provokativnější a mohlo by se zdát, že Putin ani nehledá cesty k porozumění a míru. Člověk by mohl nakonec dojít k závěru, že se snad jedná o záměr.

 

Další informace

Glosy

  • Politická situace: Kolik je vlastně hodin?

    Jaký čas vlastně ukazuje politický orloj České republiky? Obvyklá odpověď zní: „Je za pět minut dvanáct“. Naposled s ní přišli aktivisté z „Milionu chvilek pro demokracii“. Není to nic...

  • 6. DODATEK ÚSTAVY ČESKÉ REPUBLIKY

    Předseda Ústavního soudu Rychetský oživil dosud zatím nepoužitý 6. dodatek Ústavy české republiky. Tento dodatek může být aktivován jen za určitého kritického vývojového stupně státního...

  • Komokřesťanství – komunistická verze křesťanství v Číně

    V zemi, kam se náš prezident „jezdí učit, jak stabilizovat společnost“, už zas „zítra znamená včera“. Komunisté po století krvavých represí dovolí vyznávání i jiných kultů a náboženství na území své...

  • Ďáblové ve SMEČKÁCH

    Papež nedávno vyhlásil, že Peklo neexistuje. Novopečení bezdomovci našli briskně dočasný azyl v Galerii Smečky v Praze na výstavě manželů Preclíkových. Zdeněk Preclík, sochař, jeden z posledních vládnoucích...

  • I stromy mají vztahy

    Kdybyste si v tyto dny vzali na procházku do lesa stetoskop a přiložili jej k jakémukoliv stromu, uslyšíte křehké, leč nepřetržité šumění. Po zimním spánku se totiž probouzejí i ti největší velikáni...

  • Nejsem srnka

    Nepřestává mě šokovat nepřítomnost svatých Evangelií v životě, myšlenkách a četbě zřejmě zdrcující většiny lidí. Co jiného najít? Co jiného hledat? Lidé „milují přírodu“, nadchýnají se Vesmírem a...

  • Demošky na Václaváku aneb vzpomínka na Láďu Kantora

    Víte, jaký je rozdíl mezi listopadem 89 a dubnem 2018? Tehdy jsme mohli svobodu získat a dnes ji můžeme ztratit! Dějinné zvraty, kterým se někdy až eufemisticky říká revoluce, mají vždy své výrazné...

  • Nejdůležitější vzkaz Miloše Formana

    V neděli ráno mi volala má „kdysi milovaná“ žena: „Honem si pusť televizi… je tam úžasný pořad o Formanovi!“. Televizi jsem si nepustil, protože jednak jsem měl rozdělanou práci, kterou jsem nemohl...

Další informace

Nový život výstav

    krizek

Podporují nás:

2018-01-30 Logo KJ font-numbers-colour

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big