TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
nemuzete-prece-kolem-evropy-postavit-zed
Maxim Kopf. mutualart.com

Nemůžete přece kolem Evropy postavit zeď!

Ayça Akpek je povoláním právnička. Je bývalou místopředsedkyní turecké Republikánské lidové strany (zkratka CHP, založené v r. 1923 Mustafou Kemalem Atatürkem) v městské části Bešiktas, pro kterou stále pracuje jako poradkyně. Je iniciátorkou projektu s názvem Purpurová vlajka, který podporuje genderovou rovnost v místních samosprávách a upozorňuje na násilí páchané na ženách. Ayça je také v předsednictvu Turecké asociace žen a vede Sdružení pro výzkum společenského života žen. S Ayçou jsme si povídali o politické situaci v Turecku, postavení žen ve společnost, a také o názorech Turků na EU ve vztahu k uprchlické krizi.

Evropská unie doufá, že ji Turecko pomůže zastavit příliv uprchlíků. Co si Turci myslí o krocích EU?

Pro nás by západ (USA a EU) dlouho pravým symbolem humanity, míru a demokracie. To se změnilo. Většina lidí si myslí, že krize na Blízkém východě jde právě na vrub západních demokracií. A že se Evropská unie snaží vybudovat kolem sebe val a ochránit svoje bohatství. Lidé jsou znechuceni postojem EU. Unie se teď snaží uplatit Turecko, aby problém řešilo místo ní, bez ohledu na to, jak bude Turecko samo postiženo touto krizí. My sami jsme od vypuknutí války přijali miliony uprchlíků, převážně ze Sýrie, ale také z Afgánistánu a jiných zemí. Co Evropa udělala? Můj názor je takový, že Evropská unie je pokrytecká, kapitalistická společnost a falešný ochránce lidských práv. Uprchlická krize bohužel také ukázala, jak slabá je Evropská unie coby politický celek.

Mohu říci, že mnoho Evropanů se snaží uprchlíkům pomáhat, ale mnoho z nich se také bojí nekontrolovatelného přílivu migrantů, selhání integrace a radikálního islámu.

Nemůžete přece kolem Evropy postavit zeď; Evropská unie má muslimy integrovat, ne je ponižovat. Stejně tak Turecko musí zachovat svůj sekulární stát, a nepodlehnout islamistům. Lidé ze Sýrie, Pákistánu, nebo Iráku častokrát před sebou často nevidí žádnou budoucnost. Tak i v Turecku si někdy říkám, že tady není místo pro vizi sekulární společnosti, ale nesmíme se vzdát toho, čeho jsme dosáhli, musíme za to bojovat.

V jakém stavu je podle tebe turecká demokracie?

No, já na to zkusím odpovědět jinak. V roce 2011 jsem byla v České republice, přednášela jsem na Západočeské univerzitě, se studenty jsme se měli bavit o situaci Romů v Česku. Požádala jsem je, aby se rozdělili na dvě skupiny – jedna, která bude bránit jejich práva a druhá, která bude reprezentovat kritiky. Byla jsem v šoku, že nikdo nechtěl být v té první pro-romské skupině! Takže já věřím, že demokracie má fungovat tak, aby reprezentovala všechny hlasy ve společnosti, včetně minoritních. Stejně tak v Turecku, vzdělaní sekularizovaní intelektuálové musí hájit i hlasy chudých a neprivilegovaných (nevzdělaných). A to se bohužel nedělo a neděje.

Teď jsme uprostřed „Studené války“ mezi islamisty a podporovateli sekulárního státu, čili ve zkratce příznivců mléčného nápoje Ayran a alkoholického nápoje Raki (dodává Ayca s úsměvem). Vláda AKP, která je islamistická, rozdělila společnost tím, že otevřeně kritizovala Atatürkův odkaz. Na druhé straně, takhle otevřená konfrontace konečně probudila sekulární elity - byli jsme sobečtí a brali sekulární stát jako něco samozřejmého. Po střetu s AKP začalo mnoho vzdělaných Turků bránit své menšiny, včetně Kurdů, LGBT, a všech, kteří jsou z nějakého důvodu terčem vládního útlaku. Změnilo to i strany. Moje CHP, největší opoziční strana, byla původně proti snížení 10% stropu pro vstup do Parlamentu. Teď je CHP pro snížení.

Problém je, že CHP je stále slabá a Turecko, aby mělo fungující demokracii, potřebuje silnou opozici. Je snazší stmelit lidi skrze náboženství, a to se AKP daří. Chudí lidé u nás si myslí, že demokracie je pro bohaté. Politici selhali v tom, že neuměli obyčejným lidem vysvětlit výhody demokracie. A pak je tu do budoucna ještě jeden problém: máme nyní vzdělané „singles“, kteří jsou sice progresivní, ale nezakládají rodiny.

Jaká je hospodářská situace v Turecku?

Je třeba uznat, že AKP měla velký podíl na ekonomickém pokroku v posledních deseti letech. Situace je ještě pořád celkem stabilní, ale vláda až moc spoléhá na stavební průmysl. Nezaměstnanost je vysoká, protože naše výrobní kapacity jsou nízké, stejně jako spotřeba domácností. Lidé mají strach z budoucnosti a neutrácejí peníze. Strašně zaostáváme ve výzkumu a vývoji. Věděcký pokrok přichází s demokracií – mj. možností svobodně uvažovat. V Turecku máme bohužel velký demokratický deficit.

Proč je důležité mít ženy v místních samosprávách?

Místní samosprávy u nás hrají důležitou roli v posilování práv žen – mohou například zakládat městská centra péče o děti, a tím pomoci zvyšovat zaměstnanost žen. Muži za ženská práva nebojují, není to jejich agenda.

Jak bys popsala postavení tureckých žen v politice? Mohou se opřít o podporu veřejnosti?

Řekla bych, že turecká společnost podporuje silné ženské vůdkyně. V devadesátých letech byla premiérkou Tansu Çiller, která ale později přišla o svoji pověst v nechvalně proslulém „Susurluk“ skandálu (ukázaly se její vazby na podsvětí - pozn. B.P.). V dnešní době jsou ženy-političky pravidelně cílem útokům ze strany mužských kolegů, kteří o nich rozšiřují drby a snaží se je připravit o důvěryhodnost: Jak asi k tomu postu přišla? S kým se vyspala? To má za cíl upevňovat pozici mužů: jsou to oni, kdo ženám „dovolili“ stoupat po kariérním žebříku. Asi nejviditelnějším příkladem je Meral Akşener, kandidátka na předsedkyni nacionalistické Strany národní akce (MHP), která se s tím musí potýkat neustále.

Hodně se mluví o genderových kvotách, o tom, jak je důležitý ženský hlas v politice a v politických stranách. Co si myslíš o zavádění kvót pro ženy?

Já kvóty podporuji. V mé straně (CHP) máme 33% kvótu pro ženy na všech volebních úrovních. Kurdská Lidově demokratická strana má dokonce 50% kvóty pro ženy. Nicméně kvóty v našich primárkách jsou zakázány Ústavou (CHP je jediná strana, která kandidáty do všeobecných voleb vybírá pomocí primárních voleb, podobně jako v USA). Mimochodem, naše strana má mj. navíc 10% kvóty pro mladé do 30 let věku, protože v naší společnosti jsou mladí lidé také diskriminováni, hlavně v práci. Vládnoucí Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) nemá kvóty žádné .

Jsi obhájkyní práv žen v Turecku. Zlepšuje se jejich postavení?

Bohužel turecká společnost stále toleruje přetrvávající kulturu trestů a násilí na ženách. A není to jen násilí mužů vůči ženám, ale také násilí žen vůči dětem, zvláště v méně vzdělaných vrstvách společnosti. Fyzicky či sexuálně napadnout svoji ženu je mnohými, včetně žen, považována za právo manžela. Podotýkám, že to nemá nic společného s náboženstvím a myslím si, že klíčem ke zlepšení situace je vzdělání. Mnoho lidí se snaží o osvětu, ale to nestačí. Je nutná podpora seshora, už od roku 1940 u nás např. fungovalo (dočasně) vzdělávání na vesnicích tzv. Village Institutions.

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

Přihlásit odběr novinek

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

PN logo sRGBlogo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1