TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
bernie-sanders-bernie-sanders
Bernard Sanders v roce 1991. oříznuto. US Congress. Wikimedia Commons.

Bernie Sanders? ...Bernie Sanders

Kdo bude kandidátem Demokratů v prezidentských volbách v USA v roce 2016? Skoro každý by bez zaváhání odpověděl: Hillary Clinton. Jenže... možná by si skoro každý měl přestat být odpovědí až tak jistý, a pokud ne skoro každý, tak zcela jistě nemůže neochvějnou jistotou ohledně své nominace nadále oplývat Hillary Clinton. Na severoamerické pláně se totiž v poslední době neřítí jen hurikány atmosférické, ale i jeden hurikán politický. A jmenuje se Bernie Sanders.

Bernardu Sandersovi je 74 let. Je senátorem za stát Vermont, i když původně je z Brooklynu a mluví s akcentem, který to prozrazuje v prvních pár slovech. Je Žid a nestraník. Tedy, od té doby, co byla v roce 1972 rozpuštěna Socialistická strana Ameriky. Poprvé se dostal do veřejného povědomí viditelnou účastí na hnutí proti rasové segregaci a proti válce ve Vietnamu. Během protestních shromáždění byl také zatčen policií. Později se stal nezávislým politikem s nejdelší kariérou v kongresu v celých dějinách USA, vůbec nejlépe hodnoceným senátorem v očích ekologických organizací (jeho bratr je členem Strany zelených v Británii) a naopak jedním z nejhůře hodnocených politiků podle pravicových nevládních organizací. Proč věnovat takovou pozornost někomu, kdo už jen z těchto několika řádek vypadá jako živoucí karikatura všeho, co nenávidí průměrný Američan, jakého si představujeme? Inu, uvidíme.

Co vlastně Bernie Sanders chce? Proč se uchází o to, aby se stal kandidátem Demokratů? Svůj program shrnul do celé řady bodů, a ty si zapamatuje každý, kdo ho jen jednou uslyší mluvit, i když jich není málo.

Snížení nerovnosti v příjmech. Masivní zdanění nejbohatších a danění příjmů z kapitálu. Konec financování politických kampaní velkými firmami. Konec zachraňování bank. Investice do infrastruktury, přímé státní investice do zaměstnanosti, posílení úlohy odborů. Konec závislosti na fosilních energetických zdrojích do roku 2050. Tvrdé škrty v rozpočtu na obranu. Všeobecná dostupnost bezplatné lékařské péče, regulace farmaceutických společností a eventuální zánik soukromého pojištění. Zvýšení státních penzí. Zavedení rodičovských dovolených, nemocenské a placené dovolené po vzoru severoevropských zemí. Státní školy a univerzity zdarma pro všechny. Zákaz soukromého vězeňství. Boj proti institucionálnímu rasismu. Vytvoření jasného legálního rámce pro imigranty, který jim umožní stát se občany. Reforma soudnictví. Snížení počtu vězňů a snížení počtu deliktů trestaných vězením. Trest smrti? Pokud by bylo jen po Sandersově, i na jeho zrušení by došlo.

Zkrátka, říká Bernie Sanders skoro v každém rozhovoru, USA by měly být víc jako jiné vyspělé země. Jako Švédsko nebo Dánsko. Kdekdo by o něm neváhal říct, že je socialista. A nejen kdekdo. Než se ale konzervativní média stihla rozkoukat a spustit kampaň, která by „odhalila“ socialistickou minulost a sklony donedávna podceňovaného kandidáta, Bernie Sanders vytáhl do boje o tuto svou „slabinu“ sám. Kampaň totiž zahájil a vede následovně. Jsem socialista. Je to něco, proti čemu je americký volič? Možná, že zatím ano. Já ale vysvětlím, co (demokratický) socialismus znamená, a až to vysvětlím, uvidíte sami, že americký volič pozná, že socialismus znamená právě to, co on chce.

Proto Sanders požaduje „politickou revoluci“ a na nařčení, že „propaguje třídní boj“ odpovídá, že třídní boj je dnes v USA skutečností, když desetina procenta nejbohatších vlastní více majetku, než devadesát procent nejchudších.

Jednou větou (vypůjčenou ostatně z prostředí amerických liberálních médií), než by Sanders vyhrál volby, to by byl dřív americkým prezidentem černoch...

Co Vy na to? Nenapadlo v poslední době něco podobného i Donalda Trumpa, že začal vést svou kampaň už teď otevřeně ne tolik proti svým republikánským soupeřům v primárkách, ale právě proti Sandersovi? Není na pováženou, že při zadání slova „Bernie“ nabízejí vyhledávače jako první možnost doplnění „Sanders“, a že útoky na Sanderse plní internet podobným tempem, jako nadšené komentáře a amatérské propagační materiály?

Bernie Sanders totiž neplní jen internet. Začalo to 700 lidmi na červnovém shromáždění ve státě Iowa. Na následujícím shromáždění v Minnesotě už jich byly 3000. Potom 5000 v Coloradu. 10000 ve Wisconsinu. V 66-titisícovém Portlandu ve státě Maine přišlo 9. srpna na Sanderse téměř 9000 občanů. V tom druhém, půlmilionovém, Portlandu ve státě Washington se shromáždění jeho přívrženců přímo účastnilo 20000 lidí, protože do tamní sportovní haly se jich víc nevejde, takže dalších 8000 lidí se dívalo na improvizované promítání jeho projevu na plátně na parkovišti před areálem. Od té doby je počet účastníků jeho předvolebních mítinků (!) dán zkrátka kapacitou stadionu. Dosud tři Sandersovy mítinky byly větší, než jakékoliv předvolební shromáždění, které kdy proběhlo na podporu Baracka Obamy.

Když Bernie přijel řečnit do městečka Kensett ve státě Iowa, které má podle sčítání lidu z roku 2010 celkem 266 obyvatel včetně dětí, přišlo si jeho projev poslechnout asi 300 lidí. Přítomní novináři se snažili zjistit, jak je to možné, a dozvěděli se, že někteří účastníci si udělali víkendový výlet z míst vzdálených přes 80 kilometrů, protože o žádném setkání s Bernie Sandersem, které by se konalo v nejbližší době v jejich okolí, neměli zprávy.

Možná, že americký volič přecijen není, co býval, když USA zaznamenaly v letošním roce jeden významný demografický zlom. Nejsilnější generací Američanů totiž přestali být takzvaní Baby Boomers, lidé narození mezi lety 1946 až 1964. Nově se jí stali takzvaní Millenials, neboli ti, kteří se narodili v letech 1980 až 2000. První generace, která si moc nepamatuje atmosféru ohrožení ze strany SSSR, a zároveň první generace, která moc nedá na to, co se povídá v televizi, protože proseděla život u internetu. Nejsou to tak často rasisté – většina mezi nimi již pochází z tzv. rasově smíšených rodin. Jezdí do zahraničí, včetně Evropy, a když ne, stejně tam znají někoho přes Facebook, od koho se dozvědí, že i jinde žijí lidé, že bezplatné školství a zdravotnictví nejsou fikce, ale častá realita atd. Jejich svět je necenzurovaný velkými mediálními společnostmi, novinami, televizí. Nemají práci. A nebo mají hned dvě, aby splatili dluhy ze školy. Snad proto chodí na Bernie Sanderse nejvíc lidí ze všech kandidátů a jeho posluchači jsou průměrně nejmladší, snad v souvislosti s tím dochází při přechodu z mítinku Hillary Clinton na shromáždění Sandersovo k efektu, který se na internetu přirovnává k útěku ze školní besídky na rockový koncert. Proč Sanders dokáže takto animovat posluchače a Hillary ne? Možná je to tím, jak mluví, možná ale spíše tím, co říká.

Když se Sanderse novináři snaží dostrkat k vyjádřením ohledně dalších protikandidátů, stařík jim zaníceně odpovídá, že v situaci, kdy Američané pracují více, aby vydělali méně, nemá na handrkování čas. Když volební štáb Hillary Clinton zjistí, že mladí lidé mají radši Sanderse, následuje podivný internetový rozhovor uchazečky o intimních partiích zpěváka Lenny Kravitze. Tak to dopadá, když je někdo zástupcem svých sponzorů a produktem záhadného světa, kterému se říká PR, a jehož představám už nerozumí téměř nikdo. Bernie Sanders se možná ošidil a připravil se o spoustu možností, když z financování své kampaně vyloučil velké sponzory a přijímá dary v průměrné výši jen okolo třiceti dolarů. Vybral tak zatím „jen“ asi 26 milionů, čímž mimochodem také překonal množství peněz, které od „malých“ dárců vybral na svou kampaň Obama. Hillary má k tomu ovšem, stejně jako Obama, ještě balík od dárců milionových. Jenže, když si srovnáte jejich projev, nestálo to za to, tyhle peníze oželet?

Ať už Bernie Sanders demokratickou nominaci získá a stane se prezidentem USA nebo ne, jasné je, že jeho tažení nejen Ameriku mění a víc nebo míň změní, ale už jen to, že se tohle děje, znamená, že se Amerika hluboce změnila. A třebaže Sanders je nezávislý politik a představuje kandidáta nové, levicové opozice proti Obamovi, nejspíše právem mu na té proměně sám přiznává velkou zásluhu. Naopak za možného středového nástupce Obamy je považována Hillary, kterou CNN slavnostně vyhlásila „jasným vítězem“ první diskuse uchazečů o místo demokratického kandidáta. Mimochodem, jedná se o tutéž CNN, jejíž významní akcionáři patří mezi milionové sponzory kampaně Hillary Clinton. Jak debata probíhala ve skutečnosti a kdo z ní vyšel jako „vítěz“? To posuďte sami.

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

Přihlásit odběr novinek

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

PN logo sRGBlogo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1