Hlavní informace
kdo-v-klidu-snese-vriskajici-zelenou-zrudu
Mikalojus Konstantinas Čiurlionis, Pohřební symfonie. 1903. výřez. wikiart.org

Kdo v klidu snese vřískající zelenou zrůdu?

Ta hloupá volební charakteristika kandidáta Drahoše („manžel, otec, dědeček…“) mě dráždí. Jsme v darwinismu. Zřejmě poradili mediální odborníci, co se bude „líbit“. Já nejsem nic z toho trojího. Znamená to, že to nemůže být taky president pro mne? Čekal bych něco chytřejšího od pana profesora.

Vzácní jsou dnes křesťané, kteří vědí, že křesťanství tkví úplně celé v kněžství!“ píše Léon Bloy. Slyším jednoho pána v televisi (ředitele nakladatelství Kalich), kteřý říká o sobě, že je „farář“. Že prý oni slovo „kněz“ nepoužívají. Úředničina jako úředničina. Farář. Od slovesa fárati. Jde o to kam a proč. V Letovicích u Milosrdných bratří ti z pacientů, kteří byli ještě s to rozpoznat jakési zbytky náboženského slovníku, říkali všem duchovním, které zahlédli, „farář“. Ať to byl milosrdný bratr, který o nás pečoval nebo skutečný kněz Církve katolické (čili obecné), který se taky občas na pokoji, kde nás bylo sedm, zastavil. Citovaný L. Bloy k tématu ještě dodává toto: „Nevědomostí a zvláště moderní bezbožností, jak známo, stává se, že se nevidí v Knězi více než člověk. To myslím, jest nejnižší myšlenka století a proto nejvšeobecněji velebená.“ Citace jsou z knihy „Obviňuju se“ (česky 1910), která reaguje na slavné psaní Zolovo (kterého L. B. tituluje, v nejlepším případě: „Blbec Pyrenejský“) „Obviňuji!“, k tzv. Dreyfusově aféře, která na přelomu minulého a předminulého století „hýbala světem“. Bloy pokračuje: „Bylo tedy nevyhnutelno, by spousta takového veřejného pohoršení byla ohromná u národa, jenž po tolik měsícům měl bezejmennou podívanou na skupinu kněží, rozhořčenou na ubožáka („zrádce“ Dreyfuse), o jehož nespravedlivém odsouzení věděli, a každého jitra, – ústa plná Krve Kristovy – kterak lízali krví postříkané boty mučitelů!“ Kněžství je osou křesťanství.

K výše uvedené glose se vztahují také slova Jindřicha Středy (Karla VI. ze Schwarzenbergu – † 1986 v Mnichově) z roku 1943 (Na Hlubinu): „Reakcí na středověkou nábožnost je reformace. Ta chtěla navázat svými argumenty, a tedy i formami, na dobu starokřesťanskou, již ovšem zkreslila. Rozvrátila hierarchii, odstranila klerus, ponechala jen obec a starší. … Pojem svátostné přítomnosti zmizel spolu s pojmem živé, nepřetržité, jediné, organické Církve. V kostele, nebo ve sboru, schází se samostatná obec samostatných – neomylnou vírou nesvázaných – jedinců k řídkým památkám večeře Páně, pravidelně však k poslechu kázání. … Byl obnoven starokřesťanský životní názor, pro který bohoslužba je něčím nesmírně blízkým, ale ne všedním a světským, nýbrž životodárným a přesahujícím. … S formami naše doba dává nám obsah. S obsahem formu. Kdyby nevím jaká autorita mínila, že se Církev nemůže vrátit, já tvrdím směle: ano, pracírkev se vrací!… Ne, bohoslužba není ani hříčka, ani odvětví dějepisu, ani ztráta času a formalita: je to forma jen ve scholastickém slova smyslu. Forma je to, co něčemu dává vlastní bytí; bohoslužebná forma je vlastní životní zásada církve. Co je bohoslužba, co je liturgie než přebývání Boha mezi námi? Et vidimus eum… plenum gratiae et veritatis.“ (Celé toto evangelní místo je u Jana 1, 14 a zní takto: „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, jakou má od Otce jediný Syn, plný milosti a pravdy.“)

Vrchní velitel vojsk této Republiky. Vždycky se takovým lidem říkalo mamlas. Existuje ještě toto trefné, libozvučné slovo?

Ten „hithit“, ten způsob, je mi protivný. Ukaž, co umíš, nebo taky: „ukázaná platí“, říkají karbaníci. Řádnému abonomá rozumím (i když jsem ho vlastně nikdy nedokázal řádně zorganizovat). Ten hithit je dryáčnický, reklamní, marketingový, zkrátka – aspoň pro mne – nepoužitelný. Protivný a vlezlý. Ne, nechci tím posuzovat něčí čisté (snad i Bohu libé, jako o tom nepochybuju třeba u přítele Jiřího Plocka) úmysly, ale některé věci bych prostě nesvedl, protože do mého života nepatří. Takových věcí je ostatně mnoho. V hypermarketu nemohu najít tvarůžky, o náplních do plnicího pera, jakož o peru jako takovém ani nemluvě. V jednom poměrně velkém papírnictví se ptám nedávno na zelené bombičky k peru. Už při úvodním slově „bombičky“ mě přepadá dojem, že mluvím o krokodýlu Moreletově. Abych to zkrátil. Jednou – asi před třiceti pětatřiceti lety – zastavil u benzínové pumpy ve Vranově nad Dyjí šedivý, vousatý a vlasatý muž typu jogína, v kraťasech a dožadoval se do své prastaré škodovky benzínu „Normálu“ (ten samozřejmě už dávno neexistoval, byl už jen „Speciál“ a „Super“, jak se to svinstvo – pokud možno v ještě větších prolhaných superlativech – označuje dnes). Dnes už, kamkoli vlastně přijdu, připadám si jako ten jogín. Ne-li jako krokodýl Moreletův.

Neznám prakticky nic odpornějšího a zhoubnějšího, než jsou televizní reklamy. Je to mor duše, při kterém se ztrácí imunita. Kdo v klidu snese vřískající zelenou zrůdu, snese všechno. Ne, není to „panáček“. Je to skřet, záměrně vytvořený hnus, který „zabírá“. Podobných reklam je ovšem spousta. Je to systém, metoda, nikoli „náhoda“. O televizi píše přesně Federico Fellini: „Rád bych už pro televizi nepracoval. Nikdo by už pro ni neměl pracovat. Televize všechno ničí. (1980) … Každopádně ale trvám na tom, že reklamní spoty ničí film, že reklama je katastrofický žánr, nová podoba kataklyzmatu, něco jako láva, která zničila Pompeje. Je to možná nebezpečnější než atomová bomba, protože to ničí duševní integritu lidské bytosti, stejně jako ji koneckonců ničí i nová kinematografie z druhé strany Atlantiku. … Z pohledu psychologie se drogová závislost příliš neliší od závislosti na obrazovce, ačkoli ta první je nesrovnatelně nebezpečnější. Televize, to je nekonečné množství falešných obrazů, které do nás násilně vnikají, aniž bychom mohli jakkoli reagovat, pomineme-li ovšem možnost zmáčknout knoflík a televizor vypnout. Droga nabízí jakési všeobjímající, mírumilovné a odevzdané bratrství, ale ve skutečnosti to není nic jiného než široké objetí smrti.“(Constanzo Constantini: Rozhovory s Fellinim)

 

Podporují nás:

Nadace Karla Janečka

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big

Inzerce

loading...