TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
cesti-migranti
Caspar David Friedrich, Der Wanderer über dem Nebelmeer, 1818. Kunsthalle Hamburg, wikiart.org

Čeští migranti

Odborné i širší čtenářské veřejnosti nabízí publikace Migrace z České republiky po roce 1989 v základních tematických okruzích aktuální rekapitulaci vztahu mezi společností v českých zemích a zahraničními krajany. Otázka migrace z českých zemí několikrát změnila své ústřední téma, konkrétně v letech 1918–1938 to bylo téma ekonomického a sociálního vystěhovalectví, v letech 1938–1945 a 1948–1989 protifašistický resp. protikomunistický exil. Po roce 1989 dominuje téma nového institucionálně organizovaného formování moderní české diaspory, o čemž se sice v odborných kruzích mluví soustavně, ale dosud chybí cílené řešení ze strany českého státu.

Publikace Stanislava Broučka, do níž přispěli i další autoři (dílčí kapitoly zpracovali Veronika Beranská, Hana Červinková, Anežka Jiráková a Zdeněk Uherek), se opírá o poznatky aplikovaného výzkumu – projektu Analýza migrace českých občanů po roce 1989, který si objednalo Ministerstvo zahraničních věcí. Zadání reagovalo na potřebu analýzy migračního chování českých občanů po roce 1989 a srovnání České republiky s politikou srovnatelně velkých zemí z hlediska vztahu státu k emigraci apod. Koncepčně je publikace vystavěna tak, aby její výstup byl příspěvkem pro politickou praxi ve vztahu českého státu k českým komunitám v zahraničí. Prolíná se to ve struktuře kapitol, které se týkají vztahů krajanů a ČR, základních trendů migrace z ČR, formování nových českých komunit v zahraničí, návratové politiky, výuky češtiny v zahraničí, postojů současných migrantů k ČR, vztahu ČR k Čechům v zahraničí a srovnání ČR s vybranými zeměmi (Švédsko, Dánsko, Nizozemsko a Slovensko) pokud jde o jejich vztah k vlastním krajanským komunitám.

Práce přináší řadu aktuálních zjištění, především se jedná o souhrn poznatků získaných z reakcí zahraničních Čechů o vztazích (kontaktech) s ČR. Z výzkumu mj. vyplynulo, že krajané potřebují jedno konkrétní místo, jednu adresu, „one stop shop“, kam by se obraceli se svými konkrétními věcnými požadavky. Sociální komunikace mezi ČR a krajany v rovině primárně-sdělovací (sdělování některých základních informací o krocích ČR ve prospěch krajanů) již sice existuje, lze ji nalézt třeba na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR nebo na portálu krajane.net, avšak rovina sekundárně-sdělovací, v níž se jedná o obsah a význam jednotlivých komunikátů s efektem vzájemného poznávání a vzájemného prospěchu, často chybí.

Je zřejmé, že dlouhodobé chybné komunikování přeplněné „halo efekty“, kdy někteří krajané své špatné dřívější zkušenosti automaticky přenášeli na celou společnost doma v České republice, přetrvává. Na obou stranách došlo ke zjednodušování a někdy k záměrnému zkreslování významu zahraničních Čechů pro českou společnost v českých zemích. Toto zkreslování obsahuje jak výrazně negativní postoj k emigraci a ke krajanům, tak také na druhé straně laciné až pokrytecké opěvování krajanství známé z příležitostných setkání českých politiků s krajany.

Jistá forma ideologizace krajanství vznikla z toho, že formulace vztahu státu ke krajanům je založena na etnickém principu, což v zásadě není nic závadného, neboť praxe takového vztahu platí víceméně také pro celý středoevropský prostor. Avšak pouhý jásot nad společnou etnicitou těch doma a těch venku sám o sobě nestačí, pokud nenastane věcná každodenní institucionalizovaná činnost. Prozatím je vztah České republiky ke krajanům (a naopak) přeplněn pocitovými prezentacemi – místo oné věcnosti a budování soustavné důvěryhodné komunikace.

Z provedených analýz, které publikace přináší, vyplývá, že na vyjádření vztahu české společnosti a krajanů máme k dispozici některé „pomůcky“. Je to faktografie k dějinám migrací a soubor iniciativ k řešení současného stavu. Rozbor krajanské problematiky v ČR ukazuje, že je na prvním místě třeba politického rozhodnutí. Politické rozhodnutí by mělo být odpovědí na zcela jednoduchou otázku, jež zní: Je vláda ČR, včetně příslušných legislativních a exekutivních orgánů, rozhodnuta zahájit kroky k nové institucionální výstavbě vztahu ČR k současným migracím do zahraničí a ke krajanům jako celku, k české diaspoře? S tím souvisí následně určit: Který orgán či která stávající instituce převezme roli organizátora budování nového institucionalizovaného vztahu ke krajanům? Zdá se, že jsou k dispozici následující možnosti: buď tuto roli přijme úřad zmocněnce pro krajanské záležitosti při Ministerstvu zahraničních věcí ČR, nebo Stálá komise pro krajany žijící v zahraničí Senátu PČR nebo jiný vládou k tomu určený orgán (třeba zmocněnec pro krajanské záležitosti při vládě ČR).

Vzhledem k tomu, že časové a prostorové faktory vytvořily během staletí specifické celky českého krajanského světa, je třeba mít na zřeteli, že ho tvoří různorodé skupiny, konkrétně: a) potomci migrantů z náboženských důvodů nebo účastníků hromadného řízeného přesídlení do Banátu či na Ukrajinu, do Bulharska apod., b) potomci migrantů ze sociálních a ekonomických příčin do USA, západní Evropy i dalších zemí světa, c) migrace, které byly politickou a také sociální reakcí na totalitní systém v bývalém Československu po mezních zvratech 1948 a 1968 a v rámci nichž se vystěhovalci rozptýlily do různých koutů světa, d) novodobé migrace, odcházející za životními, profesními a jazykovými zkušenostmi za hranice Československa po roce 1990, e) Češi na Slovensku.

Jaký závěr nabízí uvedená kniha o krajanech a České republice? Nutno říci, že na základě rekapitulace vztahu mezi společnosti v českých zemích a krajany stanoví sice obecné zásady řešení stávajících problémů i doporučení, ale ponechává otevřenou otázku dalšího postupu. Detailní návrhy vyplývající z analýzy by měly být vyhodnoceny k aktivnímu použití až v okamžiku, kdy bude učiněno politické rozhodnutí ve vztahu k výše uvedeném institucionálnímu kroku.

Stanislav Brouček a kol.: Migrace z České republiky po roce 1989 v základních tematických okruzích. Praha 2017: Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., 300 stran, resumé (angl.), tabulky, grafy.

 

Podporují nás:

  30 05 2018 KJ           Logo Nadace OF        bar.ces.poz logo-SFK 478607 1953 Praha logo      

Partneři:

PN logo sRGBlogo pozadi cervena Automediace2udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1