TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
ticho
Edvard Munch, Výkřik. 1910. výřez. Wikimedia Commons.

Ticho

Znečištění měst je velkým tématem v ČR i ve světě. Nejčastěji se o tomto tématu hovoří v souvislosti se smogem a jsou prováděna různá opatření, jejichž cílem je zlepšit kvalitu vzduchu. Město Brno nedávno zavedlo chvályhodné opatření, zajišťující v případě smogové situace městskou hromadnou dopravu zdarma. Atmosférou ale dost často jak veřejná diskuse, tak různá opatření, končí. Debata v ČR se tak v zásadě omezuje na problém automobilové dopravy, zejména té osobní. V důsledku toho se mnohdy zapomíná, že ekologie neznamená jen různá hnutí cyklistů, noční můru milovníků plechových komoňů (pokud ovšem sami zrovna nejsou na cyklistické dovolené v jižních Čechách), ale že ekologie znamená zájem a péči o sebe a o prostředí, ve kterém žijeme spolu s ostatními živými tvory. Ekologie je poměrně nové slovo, které zahrnuje a překonává staré heslo 20. století – hygienu.

Pojem znečištění tak obsahuje mnohem více než jen zápach nebo prach. Když se totiž hovoří o znečištění ve velkých městech, nejde jen o problém špinavého vzduchu, ale také o znečištění hlukem. Ohrožení zdraví hlukem se dříve chápalo jako v první řadě ohrožení sluchového aparátu, ke kterému nejspíše dochází při výkonu povolání v hlučném prostředí. Problém hluku byl tedy spojován s bezpečností práce na pracovišti. Jak se ale ukazuje, hlukové znečištění se netýká pouze některých provozů a není omezeno na pracovní dobu, ale je plošné a narušuje práci, školu i volný čas. Hlukové znečištění je přinejmenším stejně závažné jako znečištění ovzduší, a tím spíše v České republice, kde se o něm zatím málo hovoří, a ještě méně se s ním dělá.

Hluk způsobuje velké množství zdravotních problémů: poruchy spánku a soustředění, narušení imunitního systému, srdeční komplikace, psychické problémy. Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) je více než 30 % populace EU vystaveno hluku přesahujícímu 55 dB během noci, přičemž spánek je narušen už při 30 dB. Jednou z nejvíce zasažených skupin jsou samozřejmě děti, které potřebují delší spánek a které velkou část dne tráví ve škole, kde se mají učit. Jak uvádí WHO, ideální hladina hluku ve třídě je do 35 dB. V kolika školách je ale taková hladina hluku dodržována? Jak se pak má někdo soustředit na takovou matiku nebo angličtinu? A nejsou to jen děti, každý víme, jak je protivné být nevyspalý, jak se někdy nemůžeme soustředit, jak se jen tak prostě cítíme mizerně. A co kdyby to bylo do značné míry způsobeno všudypřítomným hlukem, který si ani neuvědomujeme, ale jímž jsme dennodenně obklopeni? Mávnutí rukou nad jevem, podobajícím se ve skutečnosti metodám mučení ve věznicích CIA, se nemusí společnosti vyplatit. Hlukové znečištění může mít závažné důsledky nejen v podobě zvyšování nákladů na zdravotní péči. Může se nás dotknout i osobně jako příčina mnohých zdravotních problémů.

Co tedy s tím? V první řadě je třeba vzít na vědomí existenci hlukového znečištění a jeho různé podoby. Hluk se netýká jen továren a dělníků. Nejčastěji uváděným zdrojem hluku ve městech je, stejně jako v případě ostatního znečištění, doprava. Hluk produkovaný dopravou se také nejsnáze měří, působí dlouhodobě a je víceméně rovnoměrný, ale také se proti němu dají zavádět plošná opatření. Evropská unie proto uložila státům povinnost provádět měření, informovat veřejnost a konzultovat prováděná opatření. Ministerstvo zdravotnictví proto provádí Strategické hlukové mapování České republiky (MZČR). Další kategorií hluku, o níž se už příliš často nemluví, je něco, co bychom mohli nazvat karnevalovým hlukem. Je to hluk, který vzniká při různých výjimečných událostech, mimo každodennost, což ovšem nutně neznamená málo kdy. Tyto události jsou v drtivé většině případů povoleny úřady, ale co se týče míry hlučnosti, o to se málokdy někdo zajímá – kromě těch, kteří žijí v blízkosti konání takové veselice, a ti si většinou můžou pouze postěžovat sami sobě.

První kategorie hluku je už dlouho v českém povědomí, existují nástroje a opatření, jak s ní naložit. Všem je jasné, že když někdo dělá v továrně, musí mu zaměstnavatel opatřit sluchátka, snažit se zlepšit pracovní podmínky, v krajním případě vyplatit odškodnění. Druhá a třetí kategorie je ale málo reflektována a politici i úřady se jimi málo zabývají. Příslušné právní normy existují a vztahují se jak na dopravní provoz, tak na technopárty a maraton, ale veřejné orgány je buď neznají, nebo nevědí, jak je prosazovat, anebo je to prostě nezajímá, protože se jim možná nezdá, že by se o to někdo skutečně zajímal. Proto je třeba o hluku mluvit, stěžovat si, poslouchat a podpořit druhého, který bydlí u dálnice nebo u místa konání letního festivalu nebo na trase maratonu. Zkrátka, je třeba trvat na tom, aby zákony byly nejen napsány, ale také dodržovány a prosazovány. Odstranění či spíše omezení hluku samozřejmě není všelékem na naše problémy, ať se týkají zdraví nebo jen soužití, ale může dost pomoci.

 

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

PN logo sRGBlogo pozadi cervena Automediace2udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1