Hlavní informace
sluzba-v-nenapadnosti-a-zarikavani-jako-program-prezidenta
Pavel Vošický, Naše národní politika, pérovka, 1965. artforgood.cz

Motáme se jako nudle v bandě II.

Druhá část rozhovoru „Motáme se jako nudle v bandě" a M. Horáčkem.

M.J.Stránský: Ve svém programu se hodně zmiňujete o podpoře vysokých škol. Víte na kterém místě na světovém žebříčku je Karlova univerzita?

Michal Horáček: Vím, že tradičně bývá mezi prvními 500, ale soudil bych na takovém 184 místě.

MJS Je to spíš kolem 400. Tak co s tím?

MJS To není věc jen Karlovy univerzity, ale i Masarykovy v Brně, Palackého v Olomouci… Je to obrovský problém, protože nemáme zlato, ropu, nemáme ani moře. Jediné, co máme, je talent našich lidí, to je náš „přírodní zdroj“. Vzdělanost potřebujeme, aby se ten talent měl o co opřít. Myslím, že tohle je naše nejzásadnější investice pro 21. století. Jinak konkurenceschopní nebudeme.

MJS Ano, ale co s tím?

MH Jistě vyšší a promyšlenější podpora státu. Ale zmíním i něco strašně nepopulárního, tedy že na zvýšení svých kompetencí bychom se měli podílet i jako jednotlivci. To znamená nějakou formu školného. Ano, musíme dohlédnout, aby nebyli vyloučeni ti sociálně slabší. Když někdo bude studovat na červený diplom, může studovat bezplatně. Nebo že budeme poskytovat nízko úročené nebo bezúročné půjčky, kde ty úroky doplatí bankám stát a samotnou půjčku splatí člověk z příjmu, který na základě vzdělání bude vyšší než by byl bez něj. Můj kamarád z USA, je mu 62, až teď splatil univerzitní vzdělání svých dvou dcer. Ale vůbec si na to nestěžuje, říká: „dobře jsem investoval, dcery se znamenitě uchytily, jsou v perspektivních firmách, berou slušné platy.A já mám před sebou ještě pěkný stáří. Pěkný i pro to vědomí, že jsem se zachoval moudře.“

MJS Předpokládám tedy, že byste podporoval víc peněz do vysokých škol přes studenty a jejich půjčky. Na druhé straně ale musí být nějaké změny uvnitř vysokých škol, struktury. Jaké změn byste si přál?

MH Nechtěl bych působit jako diletant v oboru, který mají jiní lidé nastudovaný… Ale ve svém programu říkám: Prioritou by se měla stát individualizace výuky, která v jiných státech už probíhá a přináší vynikající výsledky. Jde o to, zvýšit svobodu studentů při výběru předmětů, ale také jim dát možnost pracovat na projektech, kdy sami budou sbírat informace o dané problematice, třídit je a navrhovat vlastní postupy. Přál bych si ovšem třeba i větší účast osobností ze zahraničí. Aby aspoň na semestr či dva přijeli přednášet ti, kteří umí inspirovat. A to by se mělo zaplatit. Experti jsou drazí, ale jsou právem drazí, protože jsou vzácní. Bez světových osobností světové kvality vzdělání nedosáhneme.

David Bartoň: Pozval byste tedy do Prahy Sorose (Středoevropskou univerzitu), u kterého se teď neví, zda zůstane v Budapešti?

MH Já si pamatuji, že měla být v Praze, ale že to pan profesor Klaus tenkrát zašlápl. Nebyl jsem rád, protože jsme tady mohli mít instituci, kde se setkávají lidé přinejmenším z Evropy, ale i ze světa. A vzájemně se inspirují.

DB Nesdílel byste tedy tu Klausovu štítivost vůči tomu, jak Soros nabyl své jmění, ze kterého tu univerzitu financuje?

MH Každý šlechtický rod začínal od nějakého hrdlořeza… Důležité je, jestli je to dobrý koncept. Přináší něco, co nás přibližuje světu a otevřenému, kritickému myšlení? Pokud ano, tak to berme.

DB Poslední prezidentské volby hodně ovlivnilo to, jak se kandidáti vztahovali k sudetským Němcům. Pamatujete si tu otázku na Karla Schwarzenberka, který už když se upřímně vyjádřil, tak bylo hned vidět, že tím prohrál?

MH Souhlasím. Přesně si to pamatuji.

DB Tak by mě zajímalo, co sudetští Němci?

MH Podívejte se, ono se od té doby ještě něco stalo. Sudetoněmecké krajanské sdružení přijalo deklaraci, že už vůbec neaspiruje na jakékoliv majetky. Sami to přijali, to je hotové, vyřešené a není to problém, vlastně by to zase byl problém umělý. Jezdím po hranici, mluvil jsem i s rakouskými starosty, kteří se podílejí opravách kostelíčků na Šumavě. Ano, tam se staly strašné tragédie, vyhnání, vraždy, ale tihle lidé se starají o ty kostelíčky, a tak hlavně o porozumění a o budoucnost.

DB Ano, ale ten problém tehdy byl v té otázce o dekretech. To je věc, kterou se vyjadřujete k minulosti téhle země a teď jsme homogenní společnost (připraveni o Židy a Němce). Nedá se říct, přál byste si, aby dekrety byly vystaveny na piedestal, jak se to vlastně stalo i tím, že se hlásá: „E. Beneš se zasloužil o stát“. Vy s těmi dekrety máte, nebo nemáte problém?

MH Jak bych s tím neměl problém? Chci ovšem upozornit, že všechno má svůj začátek, průběh a následky. Řekněme, že my jsme to nezačali, ten brutál, kdy se celé skupiny podle tzv. kolektivní viny tahají do koncentráku a umučí se. Zaplatili za to nejen lidé dnes „bezejmenní“, ale i Poláček,
Čapek, Vančura, Hašler a další takovíhle bouráci, tam to začalo. Já si dovedu představit, že po těch letech, když najednou přišel květen 1945, ten hněv musel být strašný. A byla to prý Hana Benešová, kdo vymyslel termín „vylikvidovat“. Nechci se stavět do boží pozice a soudit chování lidí v situaci, kterou jsem nezažil. Ale objektivní pravda je taková, že i my jsme uplatnili koncept kolektivní viny, protože jsme vyhnali 3,5 milionu lidí, kteří tady žili po celá staletí, něco vytvořili. A když dneska jedu do Frýdlantského výběžku, tak tam je takové městečko kde mívali 16 kolejí plných vlaků vyvážejících místní produkci do celého světa. A dneska tam jezdí po jedné koleji motoráček, ráno tam a večer zpátky. Tohle jsme způsobili. My jsme se strašně ochudili.

DB Čili to by bylo Vaše stanovisko, ochudili jsme se.

MH Ochudili, a taky morálně poranili. Chápu, že po Lidicích a Ležácích a po heydrichovském konceptu, že „Čech už tu víceméně nemá co pohledávat“ a po vší té hrůze byl výbuch českého hněvu možná nezadržitelný. Ale přistoupit na ten koncept kolektivní viny, který uplatňovali naši nepřátelé? Dopustit se téhož, co naši trýznitelé, rozpoutat další peklo? Kéž by na to naši předkové nepřistoupili. A tak mě těší aspoň to, že minulost, včetně dekretů, je dnes uzavřena. Že se otevíráme budoucnosti.

DB To by asi nebylo na prezidentovi, že?

MH Nevím. Já chci jen říct, že je to pro mě uzavřená věc a že konečně můžeme říct: game over, pojďme spolu hrát novou a lepší hru.

DB Prezidenta charakterizuje i to, jakými lidmi se obklopuje. Já jsem se díval na Váš tým, je tam třeba filosof Miroslav Petříček a říkám si, je to opravdu pokus o to mít u sebe filosofa, aby to tedy dostalo rozměr Masaryk, Havel. Od českého prezidenta se čeká (i když to nemá v popisu práce), že bude tak trochu filosof?

MH Já bych do toho chtěl vnést to, že nejde jen o čísla, že lidé v nějaké pospolitosti si nemohou být jen obchodními partnery. Jestliže má být ten prezident inspirátor, jestli má mluvit silným hlasem, tak musí mít hlas i…plný… to, co říká, musí být vyfutrované. Proto jsem si řekl, kdo je tak největší česká hlava? Snad každý by zmínil někoho jiného, ale já si s dovolením myslím, že je to profesor Petříček. Mám dva okruhy poradců: jedni ti, kteří se mnou pracují den co den a pomáhají mi zvládat celou tu složitou provozní logistiku, taktici. A pak druzí: řekněme stratégové. Ti, kteří myslí v letech a desetiletích, prostě ve velkém. Potřebuji obojí – vždyť otázka kam jako občané České republiky patříme, co máme chtít a jak toho dosahovat, ta je zásadní. Jestliže na ni kandidát na prezidenta nehledá odpověď, není k ničemu. Důstojnost a kladení věnců… to není program, to je nutný předpoklad. Já chci a budu prezentovat vizi. Za pomoci těch nejlepších, každopádně lepších než jsem já – jako je třeba zmíněný profesor Petříček. Samozřejmě nejen on.

DB Ne kvůli programu, ale proto, že jste studoval antropologii, by mě zajímala nějaká Vaše hlubší charakteristika sebe sama. Každý z našich prezidentů, když je máte v některých hospodách vedle sebe od Masaryka přes Gottwalda až po Havla, tak se dá celkem rychle říct, co jsou za charakter. Co vy jste za charakter?

MH Otázka, kterou si kladu dnes a denně sám v sobě, ale názor si prosím udělejte vy. Ale víte, co bych chtěl, aby se o mě jako o prezidentovi jednou říkalo? Vlastně nic, co by se dalo napsat do učebnic. Stačilo by matné povědomí, že přišel člověk, který nastavil novou politickou kulturu. Tím, že o sobě předem a opravdu všechno řekl a že od kandidátů pro všechny další volby se od té doby vyžaduje totéž. Dnes už se nevyžaduje ani program, že to prý nikdo nečte. A přesto jsem na jeho formulaci strávil několik měsíců.Kandidovat bez programu a vize, to je jen svědectví o mohutnosti vlastního ega. A pyšnit se tím, že lidé říkají „to vy, pane kandidáte, jste naším programem“, je doslova trapné. Zveřejnil jsem i jména všech svých poradců i potenciálních spolupracovníků ve funkci. Podal jsem úplné majetkové přiznání. Předložil obsáhlé lékařské zprávy o svém zdravotním stavu. Vytvořil transparentní účet nové generace, z něhož je nejen zřejné, že si všechno platím sám, ale i to, komu a za co platím. Věřím, že jednou to všechno bude standard. Ale pokud byste po mně chtěl nějaké epiteton…

DB Jako si dávají nějaké biskupové heslo pod erb?

MH Mně se líbí to, co už je vyzkoušené. To co měl na korouhvi Jan Lucemburský: „Sloužím“. Vždyť to je něco fantastického. Absolutistický vládce, který rozhoduje o životě a smrti koho chce se charakterizuje jako služebník. Ovšem nikoli služebník několika kamarádů a jejich zájmů, ale jako služebník vize. Jan ji rozhodně měl a podle svých možnostíá i uskutečňoval…

DB Hlásíte se ke křesťanství, katolickému křesťanství v době, kdy církev je u nás v menšině. Co na tom křesťanství jako tradici se dá našemu, převážně nekřesťanskému, možná antikřesťanskému, určitě ale anticírkevnímu českému národu sdělovat? Jak najít něco, v čem mají pokračovat i atheisti?

MH Výborně, to je pěkná otázka. Děkuji. Musím říci, že ačkoliv jsem katolík, tak ta církevní struktura je pro mě co do důležitosti až poslední v řadě. Záleží mi na vztahu k osobnímu bohu, tomu děkuji za to, že se mohu účastnit zázraku stvoření. Mrzí mě, že EU se odmítla odvolat na evropské křesťanské kořeny. Vždyť naše hodnoty jsou zřejmé i tím, že jsou obsaženy i v české krajině, která je barokní. Plná kostelů a poutních míst stejně, jako je naše kultura prodchnutá křesťanskými hodnotami. Třeba vědomím, že „co je císařovo dejme císařovi, a co Božího, dejme Bohu“. Tam je ten základ, který chybí třeba islámu. A pak je tu základní kompas, Desatero…

DB Takže hodnoty jsou pro Vás hlavně Desatero jako etika a estetika jako podoba naší krajiny?

MH Oboje. Přinejmenším. A možná je to i víc, teď jste mě trošku zaskočil, ale křesťanství to není jen judejská zvěst, ačkoli odtamtud vychází, to je taky řecká filosofie...

DB Řeklo by se, s odpuštěním, učebnicově... Mě by zajímalo, co byste vy osobně řekl jako ten, kdo se hlásí ke křesťanství. To znamená třeba: vzkříšený Kristus ne, na toho dnes nikdo nevěří, ale je Ježíšův příběh ano... a co je z toho příběhu pro Vás klíčová věc, charakteristická, která Vám učarovala tak, že se k tomu hlásíte?

MH Já ve vzkříšeného Krista jako katolík prosím pěkně věřím. To jsou právě různé věci: víra nevychází z logiky, přece říká ten dobrý Tertulián
nebo kdo to byl, že věřím právě proto, že je to absurdní - musíme použít i tu druhou, tu snovou, metaforickou část mysli, která nám dává směr, to je pro mě cosi jako kompas. Kristův příběh je fascinující v tom, že dává obrovskou naději a že, možná poprvé, zahrnul mezi lidskou pospolitost všechny stvořené lidi. To je zvláštní věc – nevěstky a celníci a všelijací lotrové, kteří mohou být „s Kristem v ráji“. A to se mi hrozně líbí. Vždyť i ten český prezident, musí být „všeho lidu“, ne?

DB Vy umíte napsat šlágr, promiňte, až moc líbivý na můj vkus. Václavu Havlovi vyčítal Petr Rezek kýč v politice. Teď by mě zajímalo, děláte kampaň, nevidím, jak objíždíte a s čím po Čechách, jak formulujete své výzvy, ale řenete: štítíte se kýče, když umíte šlágr udělat i z tohohle nepochybně? Nemáte obavu z toho, že to fakt přeženete a budete miláčkem všech?

MH Ne, to z toho obavu vůbec nemám. Abych Vám na to mohl poctivě odpovědět, museli bychom si definovat, co je to kýč. Po mém soudu to, co je naprosto povrchní co hladí, ale nedotýká se skutečnosti. Na rozdíl od umění, které atakuje ustálené významy věcí - a právě proto umění tak potřebujeme. Na takových písních jako
Buřty, pivo, nenávist nebo Na obratníku bolševika nebo Z fotky mé mámy teče krev nebo i to Štěstí je krásná věc (ale prachy si za ně nekoupíš) není líbivého vůbec nic. Ano, lidi to poslouchají – ale ne, že je to hladí, ale naopak na něco upozorňuje. Kéž by tomu tak bylo i s mým politickým programem.

DB Zapojujete do svého programu i tu část, kde jedete někam a víte, že něčím je fakt naserete? Že schválně provokujete?

MH Ano, myslím, že celkem často dost lidí naštvu. V tomhle rozhovoru jsem zmínil to školné, v programu mluvím o Euru, že je potřeba ho přijmout. Nebo o tom, že náš osud je evropský osud. Vím dopředu, že většina z nich to nechce slyšet. A přesto to říkám.

DB A NATO?

MH Ano, no dobře, to jsou ještě schopní skousnout. Ale nejvíc je dráždí euro a zase se k tomu vracím, jakoby u nás byla obava, že jeho přijetím ztratíme svou charakteristickou… nevímco. Je to citový, identitární problém. Podobné symboly se najednou stávají strašně důležitými. Napřed je tu emoce, kterou si teprve zpětně racionalizujeme.

DB Takže budete hájit menšinové stanovisko? Dejme tomu: přál byste si, aby česká společnost byla multietnická a multináboženská. Obohacenější?

MH Přál bych si, aby ve volbě mezi uzavřeností a otevřeností zvolila tu druhou možnost. Jako ji ostatně v nejlepších dobách své historie volila vždycky. Demokracii, právní stát, gotiku, baroko, volební právo žen, číslice i písmena… tomu všemu jsme se otevřeli, to nás bezpochyby, jak říkáte, obohatilo. A rád bych poznamenal: my jsme mezi lidmi evropského společenství mezi těmi,, kterří prokazatelně nejsou xenofobní. My jsme tady přijali Rusy po bolševické revoluci, přijali jsme Židy, Němce, Řeků ve 40. Letech hromadu, pak jsme přijali spoustu lidí po balkánských válkách v 90. letech, i z Bosny, bosenské muslimy. To, že jsme je přijali, neznamená, že jsme hloupí, nebo že bychom se za to měli hanbit. Na to máme být přece hrdí, jinak by někteří z nich skončili v masových hrobech v Srebrenici. To říkám při každé příležitosti. A chci vysvětlit, že máme docela hezkou historii...

DB Zapomenutou ovšem v tomhle ohledu

MH Ale to je potřeba oživit a připomínat a říkám to na každé besedě. A druhá věc je, že my jsme ti, kdo za posledních 25 let mezi sebe přijali spoustu nových českých občanů, 500 tisíc na 10 milionový národ. To je něco, co je prokazatelné, čísla tady jsou. Můj senátor je pan Mezian, Syřan. Když jedu do Kadaně nebo do Mostu, tam jsou primáři z východu a skoro všude zdravotní sestry z Ukrajiny. I mě léčí Ukrajinec, Vás možná taky, protože naši odcházejí do Německa. Přijali jsme tolik lidí a není s tím žádný problém, naopak - přispěli nám. Vzali si české partnery, jejich děti mluví česky, je to jejich mateřský jazyk. Problém je, že třeba na Ukrajině jsme provozovali visapointy, kam se nemůžete dostat, když žádáte pracovní vízum do Česka, jenom za úplatek. Ale je to úplatek Čechům a je to asi 1500 EUR, jak mi říkala ukrajinská lékařka Ljudmila v Sušici. Neměla těch 1500 EUR a chodila tam každý den, jestli už jí tam dali do seznamu, každý den půl roku. Pořád nic, pak se tedy rodina musela složit…

DB Poslední je otázka na Babiše. Bohumil Doležal má za to, že ten budoucí premiér by se měl profilovat jako anitbabiš a prezident antizeman, to znamená odvrácená strana. Pokud by byl premiérem Babiš, máte na něj názor předpokládám?

MH Ano. Ale neznáme se a všechno, co se dozvídám, je pouze z médií. V téhle chvíli panu Babišovi zjevně hrozí, že bude obviněn z trestného činu. Otázka dne: Má prezident jmenovat do premiérské pozice takového člověka?

To rozhodnutí zjevně bude na stávajícím prezidentovi. Pokud bych byl v jeho situaci já, řeknu to rovnou: pokud by si to nedal vymluvit, čímž bych se rozhodně zabýval, jmenoval bych ho. Navzdory všemu, včetně zoufalého snížení naší prestiže v zahraničí. A to proto, že povinností prezidenta je chránit Ústavu a její nařízení. A naše Ústava říká – konkrétně v Článku 90: „Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy“. Zásadou právního státu je, že na toho, kdo není odsouzen, se musí hledět jako na nevinného.

Ale skutečný problém by nastal ve chvíli, kdyby pan Babiš předložil vládu, v níž by byli komunisté.

DB Až tehdy?

MH No, tehdy by to bylo peklo. A to se klidně může stát. Kdyby to chtěl dát dohromady s komunisty, já říkám dopředu, že bych to neodkýval, to je zásadní no go. Nebudu první prezident, který by po revoluci nechal komunisty se podílet na vládě. Že Semelová zařídí, že se děti budou učit, že Horáková visela právem, na tom já se podílet nebudu. Vím, že je to na samé hranici Ústavy, pro kterou tady tak horuji, ale tohle vám říkám dopředu.

DB Masaryk třeba nepodal ruku Práškovi, když se zjistilo, že je korupčník a tímhle ho v tehdejší politické kultuře vyřadil. S tím se u nás bohužel už nemůže počítat.

MH Já nejsem Masaryk, který založil stát. On si vysloužil, že jeho podání či nepodání ruky něco znamenalo. Podat nebo nepodat ruku je jedna věc, ale druhé je, že podepíšete jmenování vlády. Myslím si, že by prezident měl zohlednit, jaké má pravomoci a v tomhle případě jestli hnutí ANO s panem Babišem dostane od lidí mandát, já nebudu říkat, že takhle jsem si to nepředstavoval, to by nešlo. Současně chci ovšem zdůraznit, že jednu věc umím: poznat falešné hráče. Udělám všechno pro to, abych jim falešnou hru v rámci svým pravomocí znemožnil.

DB Vy jste říkal, že jako Česká republika nemáme program, že se motáme jako nudle v bandě.

MH Ano. A to proto, že nemáme sdílený úkol. A ani se o jeho formulování nepokoušíme. A to musíme změnit, protože, jak říká filosof „člověk je tvor odsouzený ke smyslu“. Za první republiky jsme ten úkol měli. Podle Peroutky: Budování státu. A zejména díky tomu se stalo, že v roce 1935 jsme se dostali mezi 10 nejbohatších zemí světa… A bylo to bohatství nejen materiální, ale v mnoha směrech i duchovní. Podobně jsme se cítili i v porevolučních letech – kromě jiného se dramaticky zvýšila i doba očekávaného dožití, bylo totiž v co doufat a pro co žít. Ten společný úkol si musíme znovu stanovit.

DB Prezident tedy má být trochu zaříkávač, který bude ve vašem podání ten smysl dodávat.

MH Ano. To říkáte moc pěkně.

DB Sókrates říká na konci Faidóna, když má umřít, přátele o nesmrtelné duši nepřesvědčí, oni zemdlí a pláčou: „a budete potřebovat jiného zaříkávače.“

MH Přečetl jste Faidóna až do konce? To jste mě potěšil. A fakt inspiroval. Zaříkávač, říkáte? Tak to jo, tím bych chtěl být.

 

Podporují nás:

Nadace Karla Janečka

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big

Inzerce

loading...