TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT

Jak vyrobit politika

Sleduji již dlouho zdejší americké politiky natolik, že jsem došla k závěru, jak se vlastně takový politik „vyrábí“.

Začneme od HLAVY, která je nejlépe tvaru vejčitého s vypouklým čelem a několika vráskami, naznačující, jak závažné je jejich politické myšlení. Plešatost se trpí, neb může svědčit o moudrosti a profesionalitě v oboru. Vlasové přídavky jsou ovšem povolené. Štětinaté obočí dodává vzhledu bodrosti, vyholené nebo domalované obočí nepadá v úvahu. V oblibě jsou v poslední době VOUSY i s tím rizikem, že politici vypadají jako členové Talibánu.

OČI mohou mít lehce podlité, že nespí starostí o prostý lid, jinak je to známka alkoholismu. Žabí víčka nebo malá prasečí očka jsou rovněž velmi typická.

NOS by měl být delší než kratší, lépe skobovitý. Rozhodně není vhodný tzv. „pršák“, neb s takovým se mohou znehodnotit „tvrdá“ rozhodnutí. Citlivá chřípí jsou jen u básnických typů, kterých v politice mnoho nevidět, jinak jde spíše o „kokajnové“ posmrkávání. Velké UŠI zvící plácačky na mouchy jsou zde velice běžné, jak jsem vyzkoumala, zřejmě znak neustálého křížení se v netřídní společnosti. Neměly by však přesahovat velikostí normy člověčího dezénu, neb se pak nevejdou na známku a vznikla by tak „trojznámka“ – na poště problematická.

ÚČES je velice důležitá část politika objevujícího se na obrazovce. Zde je stále oblíbená pěšinka na straně z doby prezidenta Kennedyho, jinak pozůstatek ze školky. Vlasy načesané dozadu sluší, nosí je však pouze manekýni v časopisech na svetry. Dlouhé rozpuštěné jsou přežitek, zvláště platí-li i zde „dlouhé vlasy, krátký rozum“. Účes na blbečka se stále nosí a přehazovačky zleva doprava a nazpátek jsou běžné. V tomto účesu oslňuje náš prezident Trump.

HLAVA jako taková může být buď prázdná, nebo vyplněná senem. Obsah se nezkoumá, a až teprve časem vědci odhalují tajemství mozku politika, který je buď „zalihován“ nebo zcela popřen budoucím generacím. Politický JAZYK by měl být břitký a srozumitelný. Šišlavý budí dojem uslintanosti, vyplazovat jazyk si mohl dovolit jen Albert Einstein a pro „jazyk na vestě“ jsou zřízena rychlá občerstvení typu McDonald, kde si ve chvatu, pro politiky tak příznačný, smočí své pysky v kafi a zhltnou sendvič.

SLOVNÍ  ZASOBA se nevyžaduje a je nasnadě, že i několika krátkými a blbými frázemi se může politik lidu také vyjádřit. KRAVATA, ten neoddělitelný kus textilie pod bradou politika, je barvy povětšinou neutrální, aby barevný vzor nepřekřikoval projev, což se poslední dobou stává.

ZLOZVYKY jsou utajovány, takže politik před kamerou nekouří, nepije a nežvýká, i když často budí dojmem, že přežvykuje. Vím, že v Čechách jsou výjimky.

POKRÝVKA hlavy bývala kdysi klobouk, dnes už používaný jen u MAFIE. Na jihu Spojených států je však stále v oblibě kovbojský klobouk, což vyvolává dojem politika drsňáka. Kulicha nosit je trapné, pokud politik netrpí příušnicemi nebo právě neslézá horu Everest. Nyní oblíbená kšiltovka, zvláště otočená štítkem dozadu, se stala hitem a dává na srozuměnou různým živlům, že jsou s nimi jedna ruka. České „má pod čepicí“ zde neplatí, neb kdyby měli, tak by si kšiltovku před obrazovkou sundali a bylo by hned jasné, že tam nemají nic.

POZADÍ politika na obrazovce bývalo povětšinou neutrální nebo pouze políčko s fotografií rodinného příslušníka, maximálně umělá květina. Nyní pozadí tvoří většinou knihovna s glóbusem, která svědčí o intelektu. Zda jde o opravdové knihy nebo pouhou kulisu, se neví. Pozadí vytvořené z fotografií tanků, padlých vojáků či zmrzačených dětí je nevkusné. Lacinější je potištěná tapeta se značkami firem, za kterými si politik stojí.

DRŽENÍ těla je u politika vyžadováno, neb přílišnou gestikulací by si mohl natrhnout futro u saka nebo by působil příliš rozdováděn. CHůZE není registrována, neb jde u nich jen o jakýsi shrbený poklus kolem davu za pult, kde se okamžitě narovná, neboť jak známo, politici mají velmi ohebnou páteř.

DIETA není prozkoumána, víme jen, že např. president Trump jí denně hamburgery a zapíjí je dietní Coca-Colou a jistě tak činí i jeho patolízalové.

INTELIGENCE u politiků je sporadická a nekontrolovatelná. Neexistují žádné testy, kterými by se zjistila jejich znalost zeměpisu, historie či vědy. Své PROJEVY se však naučí číst, hubu na špacír si rovněž pouštějí. PENÍZE, jak je známo z úsloví „pecunia non olet“ jim nesmrdí, ba naopak. Dnešní vláda je složena z rodinných příslušníků, kteří si dělají z politiky byznys a nemusí ani rozumět, jak funguje stát. Nejoblíbenějším jejich sportem je GOLF, neb u toho nevadí velké pupky a vidíme je šťastně se tvářit na vozítkách, z nichž nám eventuálně do kamery kynou na pozdrav.

BĚH politiků v trenýrkách se také děje, nicméně není trapnějšího pohledu. Jinak se přemisťují limuzínami, letadly, helikoptérami – to vše na úkor nic netušících daňových poplatníků.

EVOLUCE časem vytvoří osoby se zakrnělýma nohama, velkými zadky, malou hlavou a dozajista velkým palcem u ruky, kterým nám jasně a beze slov ukáží, zda „lajkují“ nebo „nelajkují“. Politici milují DĚTI a vyhazují je do výše, čímž nám dokazují, že jim také záleží na šťastné budoucí generaci.

MANŽELKY politiků jsou na veřejnosti v celkem zanedbatelném množství, vyskytují se pouze jako okrasný doplněk a vypadají šťastně.

KOSTELY jsou s politiky jedna ruka, což dokazují žehnáním nad davy, a že jsou věřící, je stvrzeno i na amerických bankovkách IN GOD WE TRUST. O Ježíši se nezmiňují, neb stejně vědí, že „blahoslavení chudí duchem se do nebe dostanou“, ale o tom, že „projde spíše velbloud uchem jehly než bohatý do nebe“ nechtějí slyšet.

PŘÍRODA je nezajímá, neb celý jejich upachtěný život se odehrává většinou v místnostech vyplněných koberci a linoleem zapáchajícím formaldehydem, používají plastických kelímků a sáčků, stojíce povětšinou u výfuků aut ve vikslajvantových košilích, kdysi u nás zvané „dederonky“. S heslem „jsem ekonom a kdo je víc“ odsouhlasují ničení planety a jednou se bude nová generace divit, jaké BLBY jsme to zvolili, a mohou jen doufat, že ještě bude čas na zvolení slušných a vzdělaných politiků a ne zkorumpovaných zbohatlíků.

Dovoluji si ještě dodat to, že prezident Trump má na stole dvě důležitá tlačítka: jedno na donášku Coca-Coly a druhé na spuštění nukleárního útoku. A nejsme si tak docela jisti, zda ví, KTERÉ JE KTERÉ.

Zdraví,

Eva z New Yorku.

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

PN logo sRGBlogo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1