TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT

Litujme národ

Včera zemřela moje sousedka. Paní, které bylo 98 let. Nikdy jsem se předtím s osobou takového věku nesetkal. Ještě loni na jaře byla schopna vyjít mimo dům. Hlava jí ale poslední dobou selhávala a poslední dobou neopouštěla byt. V souvislosti s jejím věkem jsem si vzpomněl na Lawrence Ferlinghettiho, který se v březnu dožil 99 let. Majitel knihkupectví a vydavatelství City Lights Books v San Franciscu. Básník, anarchistický aktivista, spitirus movens tzv. Beat generation. Souvisí toto vše také s knihou, kterou jsem včera večer dočetl: „Mánie“. Napsali ji dva právníci, Ron Collins a David Skover a vyšla v roce 2013 v Ilinois a následně byla velmi rychle přeložena do češtiny. Četba opravdu dramatická, místy dokument až stěží uvěřitelný, ale právnicky věrně a důsledně napsaný. 40. a 50. léta. Amerika. Knížka končí přelomovým rozsudkem, jímž byl vydavatel a knihkupec Lawrence Ferlinghetti osvobozen městským soudem v San Franciscu ve věci obvinění z „obscenity“ jím vydané a distribuované knihy Allena Ginsberga „Kvílení a jiné básně“ (City Lights Books, 1957). Téma na dlouhé a zajímavé psaní. Omezím se na závěrečnou stránku knihy, kde jsou citována Ferlinghettiho slova z rozhovoru pro rozhlas z roku 2007, kdy L. F. vystupuje opět v roli nepominutelného interpreta Prvního dodatku Americké ústavy o „svobodě projevu“ (šlo tentokrát o zákaz rozhlasového vysílání „Kvílení“): Ferlinghetti se pak otázal, zda by mohl zakončit recitací své básně Litujme národ:

                    Litujme národ, jehož občané jsou ovce

                   a jehož pastýři ho zavedli na scestí.

                   Litujme národ, jehož vůdci jsou lháři

                                          a jehož mudrci musí mlčet.

Starý básník nakonec pronesl verše, jež se v síních času odrážely až zpátky ke slovům Walta Whitmana:

                    Litujme národ – ach, litujme lid, který dopustí

                                          narušení svých práv

                   a spláchnutí svobod.

                   Má země, pláču nad tebou, sladká země svobody.“

Toť závěrečný citát z knihy dvou amerických právníků. Přiložen je čtrnáctistránkový osvobozující rozsudek z října roku 1957. Škola demokracie, svobody, rozumu, tradice, spravedlnosti. Do rukou se mi dostává po šedesáti letech.

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

PN logo sRGBlogo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1