TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT

Nespoutaná krajina

Nedávno jsem v rámci programu Ústavu pro studia totalitních režimů Disidenti z periférie dělal rozhovor s malířkou a restaurátorkou Marií Dočekalovou z Kroměříže. Na otázku, co se jí jako první vybaví v souvislosti s 60. léty minulého století, odpověděla: „Krajina byla ještě nespoutaná a ve vzduchu visela naděje.“ První část její věty se mně od toho okamžiku často vloudí do mysli. Druhá část ne, tu jsem si automaticky spojil s rokem 1968.

Co tím myslela, krajina byla ještě nespoutaná? Průzračnost niterního prostoru tehdy dospívající dívky? Nezkrotnou imaginaci mladé umělecké duše? Okamžiky, kdy vůně, barvy, zvuky a lomy světla, ale i nic neříkající lidská gesta, banální slova či náhle prázdné pohledy, na setinu vteřiny odhalují cosi daleko pravdivějšího o existenci, než ji běžně vnímáme? Anebo skutečně myslela krajinu v okolí Kroměříže, kde rovinu Hané čechrají první terénní vlny zvolna stoupající k nedalekým Chřibům? Už tenkrát ji přece protínaly silnice a železnice, horizont vymezovaly tovární komíny nad geometricky monotónními jezeďáckými lány.

Mohl bych paní Dočekalové zavolat a zeptat se, co tehdy bylo její nespoutanou krajinou? Ale neudělám to. Někdy je dobré nevědět. A to nejen kvůli hrozící ztrátě iluzí. Někdy je dobré přijmout nevědomost a možná tak zahlédnout poslední střípky své vlastní a zaběhlým životem dosud nespoutané krajiny. Ve vzduchu zkrátka stále visí naděje.

Podporují nás:

                                       30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno              LOGO 4Home CZ RGB

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big