Hlavní informace
monopol-ekonomu
Giorgio de Chirico. The Evil Genius of a King. 1915. wikiart.org

Monopol ekonomů

Na zasedání ekonomicko-politických elit v Davosu roku 2011 se z Čechů dostal mezi řečníky jenom mladý ekonom Tomáš Sedláček. Jeho kniha Ekonomie dobra a zla se už tehdy v Čechách dobře prodávala, ale asi málo četla. Jinak by se pracovníci medií nesháněli po komentářích k tehdejší recesi a dnešní konjunktuře výhradně u ekonomů.

Záměr spisovatele nechme stranou, (vedlejší) efekt jeho výkladů je totiž v naší situaci vlastně zajímavější.

Ekonom Sedláček prozrazuje známou věc: posledních pár desetiletí, nejen současnost ale i minulost, interpretují zásadně ekonomové různých škol a věštění budoucnosti dělají odvážnější z nich. Už to vypadá jako status quo, bez protestů. Vlivní interpreti světa z nedávné doby – sociologové, psychiatři a politologové už se stáhli a navíc z ekonomie převzali hodnoty, argumenty i jakýsi pajazyk. Dávní interpreti – theologové byli vykázáni do církevních ohrad, filosofům vzala dnešní media obor i se samotným jménem – svou „filosofii“ má dnes i prodej mobilů nebo třídění odpadu.

Vypadá to, že nejvyšším stadiem vývoje vědy je její „ekonomizace“. Nejen z hlediska nákladů, ale hlavně charakteru vědců i zkoumání. Vzorem je grantově obratný, soutěžně orientovaný, nepřeslechnutelný týpek vykřížený z top managera a burzovního hráče, lobbisty a trhovce. Takový kříženec, hodí se na něj výraz „menažér“ dělá i do politiky – zastupuje tím svoje zájmy.

Lze se pustit do výkladu dějin vývoje věd a člověka vůbec z hlediska a s nástroji dnešní ekonomické vědy? Co vlastně dnešní hegemón ví o minulosti? Od téhle otázky asi Sedláček začal, ale nedalo mu to, a proti očekávání svých pokrokových kolegů našel sympatii ke starým autorům, dokonce i mythologům. Postupně krotil povýšenost moderního vědce, který se cítí na vrcholu pyramidy, a nakonec se rozhodl čtivě zreferovat staré teorie o světě a předvést je jako zdroje dnešních zažitých řešení a schémat. Tak mohly vzniknout kýžené dějiny myšlení prismatem základních zásad moderní ekonomie, ale nevznikly. Sedláčka totiž nakonec opustilo i to přesvědčení, že to dnes všechno víme lépe než dávní myslitelé. Z popisu evoluce se vlastně stalo svědectví o degeneraci.

Nezdá se, že by Sedláček na svých interpretačních exkursech trval ve všech bodech. Možná se v typologii křesťanství, židovství i jinde často dopouští zjednodušení, možná se i mýlí. Není ani theolog ani religionista, historik atd… nelze mu ale upřít intuici. Tím, že zkoumal svůj obor a jeho autority v kontextu theologie a filosofie, došel k poznání, že většina ekonomických teorií nevznikla v minulém věku. Dokonce se svým popisem, možná nevědomě, dopustil prozrazení čehosi, vykladačům světa s patentem na rozum velmi nepříjemného. Oni dnešní interpreti světa – ekonomové a businessmani – mají jen chatrné vzdělání právě v té části, kterou nejvíc pohrdali, ve filosofii a básnictví. Co to znamená, když jejich přejaté vzorce, poučky a světonázory vůbec jsou velice zjednodušené názory druhořadých vědátorů, které nesnesou srovnání s výkony myslitelů minulých věků, ani posouzení prostým rozumem?

Hokynář může řídit banku i stát, ale stejně to bude dělat nízce jako na krámě. Když se dostane do vyšší společnosti, musí svou primitivnost maskovat, aspoň navenek. Ale jak může vědět, co se děje ve světě, čeho se držet a co nechat být? Může někomu radit v něčem jiném, než kde je co na krámě?

Každé ráno si lze dopřát z médií dávku informací, které, pokud se člověk zamyslí, informacemi nejsou. Dotázaní ekonomičtí analytici se v křečích pokoušejí odhadnout, jak se budou zbožněné „trhy chovat“, co se jim asi bude dnes „líbit“, čemu „uvěří“ atd… jejich prognóza nepochybně také ovlivňuje (nevíme jak) ty zbožněné „trhy“, a ty pak něčemu uvěří, něco se jim zalíbí a něco ne. Druhý den se můžeme dohadovat, proč se tak stalo, ale nikdy se to s jistotou nedovíme – trhů se nejde zeptat.

Veškerá dávná náboženská ideologie i rozmanitá tmářství minulosti blednou před touhle dnešní domýšlivostí bez paměti.

Sedláčkova kniha vyšla roku 2011 v Oxford University Press s podtitulem The Quest for Economic Meaning from Gilgamesh to Wall Street a v překladu do dalších dvaceti jazyků. 

Třetí vydání českého textu knihy najdete na odkazu zde.

Podporují nás:

Nadace Karla Janečka

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big

Inzerce

loading...