TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
zpatky-do-capkovy-ery-ii
Roman Selsky. Doors. 1932. Výřez. wikiart.org

Zpátky do Čapkovy éry (II.)

Interiér vily.

Vila Karla Čapka z roku 1924 prochází rekonstrukcí (dědicové Josefa obývají druhou, veřejnosti nepřístupnou část). V létě a na podzim tohoto roku otevřela městská část Prahy 10 Čapkovu vilu veřejnosti a pokud jste komentovanou prohlídku nestihli, Přítomnost Vám nyní přináší exkluzivní „virtuální prohlídku“ s hlavním strůjcem rekonstrukce, Ing. Tomášem Pekem (býv. místostarosta Prahy 10). Pro něj je obnova památek srdcovou záležitostí – sám je majitelem tvrze z 15. století. Rozhovoru byl účasten i Ing. arch. Jan Vašek z městské části.

(Procházíme vstupní kovovou branou přes krytou verandu do poloprázdné vstupní haly)

Máte představu o tom, jaké množství původního nábytku ve vile vlastně zůstalo?

Nábytek je nyní v depozitu a některé kusy, o kterých stoprocentně víme, že se sem budou vracet, jsou restaurovány. Je zde samozřejmě novodobé topení, dříve zde bylo vytápění teplovzdušné, v přízemí byla umístěna rozměrná kamna a byl zde rozvod teplého vzduchu. Je také otázka, co je původní. Samozřejmě díky dědění se do vily dostával nábytek příbuzných, svůj nábytek si přivezla i Olga Scheinpflugová a s ohledem na to, že přežila Čapka o tři desetiletí, se zde mnoho věcí nahromadilo. Nicméně podle fotografií a z výpovědí jsme schopni vrátit to hlavní. Na co určitě nedosáhneme jsou některá významná výtvarná díla už dříve prodaná. Vzácnější uchovaná výtvarná díla zůstanou v archivu, aby nebyla dále degradována, a budou nahrazena buď replikami, či vhodnými dobovými díly.

Jaké další prostory se zde nacházejí?

Z tohoto patra se dá jít do kuchyně, která díky tomu, že se zde až do roku 2013 žilo, není v původním stavu. Autenticky stav se začal měnit již v průběhu 50. let, mj. v té době zmizel kachlový sporák, o jehož návrat coby dobového artefaktu nyní usilujeme.

Kdybychom šli po schodišti dolů, dojdeme do původně klasického zázemí domu – skladu uhlí a do sklepů.  Pak je tu část suterénu níže po svahu, která má vlastní okna a kde až do své smrti v roce 1929 žil Čapkův otec. Poté zde bylo zřízeno kaktusárium.

Po původním průchodu mezi obytnými jednotkami již nejsou stopy. Jak vlastně spolupracujete s obyvateli Josefovy části vily?

Ve druhé polovině stále bydlí dědicové po Josefovi Čapkovi a my s nimi velmi dobře vycházíme, jsou činní např. ve Společnosti bratří Čapků. Problém je v opravách společných částí domu, protože městská část nemůžejen tak bez dalšího hradit stavební práce jinému vlastníkovi, například opravit celou fasádu nebo vyměnit krytinu na střeše.

(Postupujeme po schodech do horního patra)

Tím, že se provádějí přípravné práce, tak nevidíte vrstvy perských koberců – v podstatě všechno bylo pokryté koberci. Čapek byl v tomto smyslu zase sběratel. Nevím, jestli se dá říct, že by si uměl dobře vybírat kvalitu, ale cokoliv dělal, dělal s vášní, ať už to bylo fotografování, zahradničení nebo tato sbírková činnost. Tím, že jsme výš, vidíme na přilehlý terén, kde jsou všude obdobné vily, nachází se zde také zimní zahrada, kde Čapek pěstoval kaktusy a další pokojové rostliny.

Zde byl salon paní Scheinpflugové a poté ložnice paní Scheinpflugové. Díky její velikosti a zřejmě požadavkům na komfort zde vidíte, jak se několikrát změnil otvor do šatny, který byl původně mnohem vyšší a ty dveře byly i mnohem širší. Nakonec dveře vypadaly jako skryté.

(Nacházíme se v nejvyšším patře, stojíme u původního telefonního aparátu a díváme se na podestu, kde měl Čapek psací stůl.)

Můžete nám popsat, co zde vidíme?

Chybí zde detaily jako je třeba telefonní seznam s číslem na Hrad na pana prezidenta. Je zde jen vestavěný nábytek a dvě biedermeierovské skříně. Jsou tu takové drobné až úsměvné detaily, jak tento koberec, který je kvůli nožičkám skříní vystřižen a obetkán kolem dokola. Zde se nachází podesta, kde stál stůl Karla Čapka. Tvar podkroví neumožňoval okno umístit níž, tím pádem jsou vysoko, a proto si tu Čapek nechal vybudovat podestu, aby měl výhled ven.

Zde je jednoduchá ložnice připomínající kajutu. Musela tu být zima, je tu minimum izolace. To je možná důvod, proč když Karel Čapek umíral, nebyl ve své ložnici, ale právě v ložnici paní Scheinpflugové. Snad i kvůli tomu, aby se tam dalo vytápět a aby to bylo komfortnější ho nějakým způsobem obsluhovat. Umím si představit, že to nebylo pohodlné po těch prudkých schodech chodit, když byl nemocen.

(Jdeme do nejhornějšího patra, loučíme se s panem místostarostou a doprovází nás architekt Vašek. Nacházíme se v místnosti Pátečníků, kde se scházeli a diskutovali umělci, novináři,  ekonomové a bankéři.)

Na zdi vidíme originální mozaiku, mohli byste nám prosím o ni něco říci?

(odpovídá Jan Vašek) Ta mozaika je půvabná, já osobně mám velice rád, když se pracuje s materiálem trochu neobvyklým způsobem. Je to obklad z cihelného střepu a do toho se nalepila barevná sklíčka (traduje se, že ta sklíčka si tam vlepoval Čapek sám), takže to není jen obyčejná cihelná stěna. Mozaika je od Jana Tumpacha, jehož firma se výrazným způsobem podílela na stavebních úpravách domu v přelomovém roce 1935/36. Znáte Alvara Aalta, finského architekta? Ten miloval cihly a měl i „cihelné“ nebo „červené období“. Dá se jistým způsobem říct, že Čapek předběhl Aalta (smích).

A ty tmavší dřevěné obklady, které jsou na zdech a díky nimž to zde vypadá jako v kajutě nějaké lodi?

Je to interiérový prvek, sloužící hlavně na zateplení, protože jakmile jste obklopena dřevem, je to jednak izolace a jednak i pocitově je ten prostor teplejší. Vždyť i středověká světnice, jediná permanentně vytápěná místnost, byla také vydřevená. Je to velice archaický princip.  Nicmélino dole, používané na stupních a na podlaze, představuje na svou dobu poměrně progresivní materiál.

(Nahlížíme do sociálního zařízení ve vedlejší místnosti)

Můžete nám říci něco k této části? Dost věcí zde chybí.

Váže se k tomu zajímavá historie. V 48. roce se komunisté snažili vše znárodnit a konkrétně i sem do podkroví se jim snažili někoho takříkajíc nakvartýrovat. Aby z toho udělali neobyvatelný prostor, tak původní majitelé vyrvali záchod a umyvadlo. Vyhodili je, aby se zde nedalo bydlet. Jen je škoda, že to neschovali někam do sklepa, proto všechna tato příslušenství nyní musíme sehnat a vrátit zpět.

A kdo tu vilu vlastně obýval?

Obývala jí rodina bratra Olgy Scheinpflugové. V Josefově části bydlel během protektorátu německý důstojník a rodina byla pod nátlakem vystěhována.

(Sestupujeme dolů po vrzajících schodech)

Myslím, že paní Scheinpflugová měla přesné povědomí o tom, že jde Karel nahoru.

No, otázka je, jestli měl Karel dobré povědomí o tom, kdy jde Olga Scheinpflugová domů (smích).

Děkujeme Městské části Prahy 10 za rozhovor i za poskytnuté archivní materiály.

První část rozhovoru zde.

 16 12 2018 obr2

Místnost pátečníků (Foto: Jana Plavec)

 16 12 2018 obr1

(Telefonní aparát Karla Čapka, foto: Jana Plavec)

Podporují nás:

  30 05 2018 KJ           Logo Nadace OF        bar.ces.poz logo-SFK 478607 1953 Praha logo      

Partneři:

PN logo sRGBlogo pozadi cervena Automediace2udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1