TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT

Archiv od roku 2012

Konec PKK v Turecku?

Vyjádření Abdullah Öcalana může být jednou ze zásadních etap na cestě k ukončení nejen čtyřicetiletého ozbrojeného konfliktu.

Pozorovatelé, kteří příliš pozorují

Separatisté v Doněcku na východě Ukrajiny organizují protesty proti pozorovatelské misi OBSE. Ta totiž prý hlásí přílišný počet obětí na životech, způsobených právě separatisty. Celkem podle bylo v oblasti bojů RFE/RL od dubna 2014 zabito již 9300 lidí.

Mise OBSA čítá 580 neozbrojených pozorovatelů. Separatisté přitom zorganizovali protesty proti přítomnosti ozbrojené mise. Ta se ovšem nekoná.

Když už někdo pozabíjí takovou spoustu lidí (jistě, separatisté je nezabili všechny - jen jich zabili hodně), asi nebude chtít, aby ho u toho někdo další pozoroval.

 

Tři ve při

Velení Islámského státu se v severní Sýrii dostává do obklíčení. Zároveň se ale jeho bojovníkům povedlo zasáhnout ruskou leteckou základnu na jihu. Prohrávají nebo postupují? Jak se v tom vyznat?

O postupu kurdských sil a syrské opozice proti opevňujícímu se městu Rakka, v němž se nachází jakési polooficiální sídlo Islámského státu, informují mezinárodní i české servery.

V úterý ale také Novinky.cz přinesly zprávu o výrazném úspěchu bojovníků IS na opačném konci země, jímž bylo zničení několika ruských vrtulníků a nákladních vozidel. Z toho autor dovozuje, „že Islámský stát je od úplné porážky ještě daleko."

Proč takto rozvažuje? Článek totiž trpí předpokladem, který by někdo mohl považovat za prostou chybu, jiný zase za nápomoc ruské propagandě, která má vytvořit obraz Ruska, stojícího jaksi na naší straně, protože bojujícího s teroristy. Taková jakoby armáda-osvoboditelka to je, skoro, ta ruská armáda.

Druhému výkladu by mohlo nasvědčovat i to, že zatímco Novinky.cz o obklíčení města Rakka tvrdí, že kurdsko-arabský postup „ze vzduchu podporují americká i ruská letadla", ve zprávě Reuters se dočteme, že souběžně s kampaní opozice, podporovanou USA, probíhá jinde kampaň Asadovy armády s podporou Ruska. Jak to tedy je?

Za prvé: Válka v Sýrii není dvoustranná. Není to válka jakési široké koalice Bašára Asada a povstalců s podporou velmocí na jedné straně proti IS na straně druhé. Je to válka trojstranná, v níž dvěma původními válčícími stranami jsou Asad a povstalci, tedy strana podporovaná Ruskem proti straně podporované Západem. IS se přidal jako třetí, parazitická síla využívající situace až později.

Za druhé: Strategie IS se vyznačuje logikou bleskové války - vedením bojové činnosti v místě nejmenšího odporu. Současné napřažení IS proti Asadovi a Rusům a útok na ruskou leteckou základnu tedy znamená, že tato fronta je aktuálně na bojišti pro IS schůdnější, než ta druhá. Američané prostě Rusy v Sýrii přezbrojili a přestříleli.

Závěrem nutně není, že se konec IS neblíží, i když ani to nelze bez ohledu na uvedené zprávy vyloučit. Co naopak z uvedeného plyne je, že čím delší bude ruské angažmá v Sýrii, tím větší vojenské i politické fiasko to bude, protože Rusko na zástupnou válku s USA zkrátka nestačí.

Co budou na Novinkách psát potom? Ale oni si nějak poradí...

 

Sloni v porcelánu, nebo...?

Vlády Británie a Francie hlasitě dávají najevo svou účast na boji proti ISIS, zároveň ale tiše přešlapují okolo nejapností svých mocenských aparátů, které teroristům spíše napomáhaly, tvrdí v listu The Independent irský komentátor Patrick Cockburn. Co Britům a Francouzům vyčítá? Zaprvé to, že jejich aparáty de fakto převzaly organizaci syrské opozice, a že tuto opozici následně organizovaly podle jakýchsi britských a francouzských zájmů nebo představ o nich, a ne podle potřeb a zájmů opozice samotné. Zadruhé, že ve výběru opozičních aktivistů západní vlády uplatňovaly ideologická kritéria, vyplývající z jejich vlastních politických postojů. Kritéria, která Cockburn nazývá intelektuálním mccarthismem. Tedy taková, která plošně upřednostňují ideologická prohlášení před politickým a strategickým realismem. Zatřetí, píše Cockburn, západní vlády svrhly libyjský režim, aniž by byly schopny zorganizovat zřízení, které by ho nahradilo, a zároveň se na Blízkém východě jednoznačně přiklonily na stranu Saúdské Arábie a zemí Perského zálivu.

Na co Cockburn poněkud pozapomněl je ošem jednak skutečnost, že to byly právě Británie a Francie, které zamýšlely v Sýrii přímo intervenovat, a že k intervenci nedošlo vzhledem k zuřivému odporu Ruska. To sice zřejmě byla chyba, nikoliv však chyba z přemíry velmocenských ambicí. Spíše naopak. Chyba z přemíry respektu k pochybné schopnosti Ruska jakkoliv intervenci zabránit a také z přemíry snahy o appeasement vůči Putinovu režimu, což se ukázalo jako naprosto zbytečné.

Pokud jde o Saúdy, spolupráce s nimi je jistě krajně problematická, ale poslední vývoj v názoru na ni tuto skutečnost v Evropě také reflektuje.

Nakonec, ve věci Libye - Nestojí západní mocnosti vždy před následujícím dilematem?

Pokud intervenují, ponesou jejich vlády odpovědnost za rozvrat v příslušné zemi, protože mu nemusely napomoci. Pokud ale neintervenují, ponesou jejich vlády odpovědnost za rozvrat v příslušné zemi, protože bylo v jejich moci mu zabránit.

 

Rabíni si fašismus nepřejí

Plánovaná účast Donalda Trumpa na konferenci organizace AIPAC, určené na podporu Izraele, se stala předmětem protestu rabínů a židovských organizací, majících se také účastnit řečené události. Proti Trumpově účasti vznikla iniciativa Spojme se proti nenávisti.

Dlužno dodat, že Trump nevystupuje s antisemitskými nápady a naopak se ohání příbuzenskými vazbami na osoby židovského vyznání. Protest se tedy z jeho strany opět setká s nepochopením - co proti němu mají, když on hlásá nenávist vůči někomu jinému?

 

Fašisté se sami nezastaví

Příznivci Donalda Trumpa pomalu ale jistě rozpoutávají v USA vlnu násilností vůči lidem, které z nějakého důvodu považují za přistěhovalce nebo odpůrce rasismu. Otřesné záběry násilí na černošských aktivistech jsou k vidění například na stránkách Guardianu.

Fašisté se sami nezastaví. Začínají si to Američané uvědomovat dříve, než bude pozdě, nebo už zase pozdě je?

 

ŠUK či GEK

V reakci na postup vedení Univerzity Karlovy vůči feministkám na akademické půdě byla založena Šovinistická společnost UK. Inu, konečně i studenti pochopili, že doba přeje lidem, kteří se nebojí na plnou hubu říkat, co si všichni myslí...

Nebo to ti studenti už zase nějak nepochopili?

 

Nizozemí couvá z kšeftu se smrtí

Nizozemský parlament zakázal dodávky zbraní do Saúdské Arábie s odvoláním na chování saúdských vojsk v Jemenu. Teprve blízká budoucnost ukáže, zda je zákaz závazný i pro společnosti, které s nizozemskými firmami pojí kapitálová pouta, nebo které v Nizozemsku obchodují se svými podíly. Kromě toho může mít nizozemské rozhodnutí v Evropě také význam politický. Může například pohnout ke svědomí další evropské vlády a parlamenty.

Ačkoliv, pokud k tomu dojde, bude to nejspíš jenom proto, že si ty další vlády a parlamenty uvědomí, že by firmy z jejich zemí mohly být jinak penalizovány v Nizozemsku, kde obchodují se svými podíly nebo kde mají kapitálové vazby.

Pravá svině nemá nikdy dost

Norského teroristu Breivika pálí v base dobré bydlo. Stěžuje si totiž u tamního soudu na údajné pošlapávání svých lidských práv. Hned při vstupu do soudní místnosti ovšem nezapomněl zahajlovat na pozdrav. Vnucuje se úvaha, zda snad jeho cílem není obnovení trestu smrti, když už ne plošně ani ve výjimečných případech, pak možná aspoň v jednom jediném případě, jehož nehoráznost se asi v Norsku vymyká veškerému srovnání.

 

Thespidova jízda dějinami

„Komunistická strana, to je taková kára, rozumíte? To je taková kára. A ta jede. A najednou udělá hrc doleva a pár zasranejch intelektuálů vyletí. A já se držím, já se držím! A pak ta kára jede dál a udělá zase hrc doprava. A zas vyletí pár zasranejch intelektuálů. A já se držím, já se tý káry držím!"

Václav Kopecký takto podle svědectví historika Z. Hejdy báječně charakterizoval komunistickou stranu na Filosofické fakultě UK v letech padesátých.

Miliony vesmířanů přicházejí

Společnost Blue Origin, jejímž majitelem je zakladatel Amazonu Jeff Bezos, ohlásila, že se v roce 2017 chystá podniknout své první kosmické lety s lidmi na palubě úspěšně vyzkoušené rakety s kolmým startem i přistáním, nazvané New Shepard. 

Dlužno dodat, že raketa zatím nedosáhla výšek, výrazně přesahujících 100 kilometrů - tedy takzvanou Kármánovu hranici kosmického prostoru. Aby mohla společnost Blue Origin provozovat něco více než suborbitální turistiku a do budoucna tak skutečně konkurovat například Muskově firmě SpaceX, musela by také vyvinout těžší a výkonnější nosiče, vhodné pro orbitální dopravu a vůbec pro skutečnou kosmonautiku.

S prostředky, jaké má k dispozici Amazon, ale není vyloučené téměř nic. Důležité je především to, že právě nejrychleji rostoucí odvětví světové ekonomiky a nejúspěšnější světové společnosti jsou propojeny s kosmickou dopravou silněji, než kdy dříve, a že v této oblasti vzniká konkurence mezi skutečnými tržními dravci.

Deklarovaný cíl společnosti Blue Origin - dopravit do vesmíru miliony lidí - se tak nejspíš každopádně blíží stále rychleji.

 

Svědomí vítězí nad nenažraností

V USA vešel v platnost zákon, zakazující dovoz výrobků, na jejichž výrobě měla podíl dětská nebo otrocká práce, či práce v nelidských podmínkách. Mnohé thajské krevety a bangladéšské textilie si tak budou muset hledat jiné kupce. Zatímco Američané se kousku špatného svědomí zbavili, teď je řada na ostatních, včetně Evropy. Budeme snad my těmi náhradními spotřebiteli výrobků otrokářů? K tomu je třeba dodat, že pokud by žádné takov výrobky neměly přístup na trhy v USA ani v Evropě, mohlo by to znamenat na jedné straně vykořenění otrokářství, přinejmenším toho, které je provozováno ve velkém měřítku - protože Evropa a USA představují většinu světové spotřeby a bez odbytu na těchto trzích se masová výroba patrně nevyplatí. Na drouhou stranu se nabízí i argument o poznání sobečtější. Vždyť právě otrokářství přispívá k tomu, že mají západní výrobci tolik problémů s levnější východní konkurencí.
Není silnějšího opatření na podporu místních výrobců, než požadovat u zahraničních dodavatelů alespoň náznakem podobné podmínky ve výrobě.

(Ne)demokratický paradox

Ve Varšavě se v neděli tisíce lidí veřejně postavily za polský ústavní soud v jeho sporu s vládou. Změny, týkající se právě instituce ústavního soudu, které nová pravicová vláda v Polsku zavádí, totiž samotná instituce, jíž se týkají, prohlásila za neústavní. 

Protesty proti neústavnímu chování vlády jsou podle téže vlády projevem toho, že demokracie v Polsku vzkvétá.

zdroj: BBC

 

Kandidát za výtržnictví

Předvolební shromáždění příznivců Donalda Trumpa stále častěji provázejí násilnosti. Během akce v St. Louis bylo například kvůli výtržnostem zadrženo 32 lidí. 11. března v Cedar Rapids Trump vyhlásil, že se ujme hrazení soudních poplatků za své přívržence, pokud napadnou ty, kteří by chtěli narušovat jejich shromáždění. Tedy konkrétně, pokud napadnou někoho, kdo by měl třeba „v ruce rajče".

Trump zkrátka zkouší, kam až lze zajít, než ho vyloučí z amerických voleb. Není to strategie, kterou od někud známe, jen obohacená o přímé násilí?

 

Podporují nás:

                                                      30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big